Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[bučet]
(3. j., 3. mn. bučí, rozk. (ne)buč, čin. bučel, podst. jm. bučení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo bučí ~)
(o kravách)
vydávat táhlé hluboké zvuky znějící jako bú:
Krávy v chlévě bučely.
podst. jm. Ticho narušovalo jen bučení dobytka.
2. (kdo bučí ~; na koho)
vydávat táhlé zvuky znějící jako bú a vyjadřovat tak nesouhlas, nespokojenost ap.:
Fanoušci během zápasu nespokojeně bučeli.
Diváci při jeho projevu pískali a bučeli.
Všichni na něj bučeli a křičeli, že fixloval.
podst. jm. Když režisér po premiéře vyšel na jeviště, publikum ho přivítalo bučením.
◊ (hloupý), až to bučí kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
velmi hloupý, nechápavý, nedůvtipný nebo opravdu nesmyslný, zbytečný ap.:
Ten kluk je hloupý, až to bučí, člověk aby z něho každé slovo páčil.
Ty někdy plácneš takovou kravinu, až to bučí.
Tohle je tak blbá chyba, až to bučí.
dokonavé k 1 → zabučet
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
