brutální
[brutaːlňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1.
projevující vysokou míru násilí a agrese, nelítostný • svědčící o tom syn. surový:
brutální vrah / útočník
brutální vražda / přepadení
brutální zásah policie proti demonstrantům
thriller plný brutálního násilí
Rozhodčí potrestal brutální zákrok domácího hráče.
Pachatelé trestných činů jsou stále brutálnější.
2. expresivní
překračující obvyklou míru, mimořádný, hrozný, děsný:
brutální vedro
brutální propad tržeb
Po celou dobu závodu udržoval brutální tempo.
Nechystám se na žádné brutální změny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brutaːlňiː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
⟨lat.⟩
1.
projevující vysokou míru násilí a agrese, nelítostný • svědčící o tom syn. surový:
brutální vrah / útočník
brutální vražda / přepadení
brutální zásah policie proti demonstrantům
thriller plný brutálního násilí
Rozhodčí potrestal brutální zákrok domácího hráče.
Pachatelé trestných činů jsou stále brutálnější.
2. expresivní
překračující obvyklou míru, mimořádný, hrozný, děsný:
brutální vedro
brutální propad tržeb
Po celou dobu závodu udržoval brutální tempo.
Nechystám se na žádné brutální změny.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)