brutalizovat
[brutalɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
⟨fr.⟩
knižní
1. (co brutalizuje koho4, co)
činit brutálním 1, surovým:
Brutální filmy diváka brutalizují.
Druhá světová válka nevídaným způsobem brutalizovala vedení boje.
2. knižní (kdo, co brutalizuje koho4)
brutálně 1, surově s někým zacházet:
Násilný manžel ji po léta brutalizoval.
Totalitní režim brutalizuje obyvatelstvo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brutalɪzovat]
(1. j. -zuji, -zuju, 3. j. -zuje, 3. mn. -zují, -zujou, rozk. -zuj, čin. -zoval, trp. -zován, podst. jm. -zování)
sloveso nedokonavé
⟨fr.⟩
knižní
1. (co brutalizuje koho4, co)
činit brutálním 1, surovým:
Brutální filmy diváka brutalizují.
Druhá světová válka nevídaným způsobem brutalizovala vedení boje.
2. knižní (kdo, co brutalizuje koho4)
brutálně 1, surově s někým zacházet:
Násilný manžel ji po léta brutalizoval.
Totalitní režim brutalizuje obyvatelstvo.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)