bruslení
[brusleňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
ježdění, jízda na bruslích • sportovní disciplína spočívající v jízdě na bruslích:
dálkové / kondiční bruslení
hokejové bruslení
bruslení na kolečkových bruslích
kluziště pro veřejné bruslení
bruslení na zamrzlém rybníku
mistrovství světa v synchronizovaném bruslení
Domácí hokejisté soupeře předčili rychlým bruslením.
2. profesní mluva: sport
technika běhu na lyžích spočívající v odrazu z hrany lyže do strany a následného skluzu po ploše skluznice, připomínající jízdu na bruslích:
lyže na bruslení
běžecké tratě pro bruslení
Jezdí klasiku i bruslení.
Druhou polovinu závodu absolvovali závodníci bruslením.
→ i bruslit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brusleňiː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
ježdění, jízda na bruslích • sportovní disciplína spočívající v jízdě na bruslích:
dálkové / kondiční bruslení
hokejové bruslení
bruslení na kolečkových bruslích
kluziště pro veřejné bruslení
bruslení na zamrzlém rybníku
mistrovství světa v synchronizovaném bruslení
Domácí hokejisté soupeře předčili rychlým bruslením.
2. profesní mluva: sport
technika běhu na lyžích spočívající v odrazu z hrany lyže do strany a následného skluzu po ploše skluznice, připomínající jízdu na bruslích:
lyže na bruslení
běžecké tratě pro bruslení
Jezdí klasiku i bruslení.
Druhou polovinu závodu absolvovali závodníci bruslením.
→ i bruslit
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)