brousit
[bro͡usɪt]
(3. j., 3. mn. brousí, rozk. brus, čin. brousil, trp. broušen, podst. jm. broušení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo brousí co; co {o co; čím; na čem})
činit nějaký nástroj ostrým syn. ostřit:
brousit nůž / kosu
brousit břitvu o řemen
Brousil sekyru brouskem.
Nástroje brousí na kotoučové brusce.
Nůžky nechává pravidelně brousit.
podst. jm. Na stadionu je zajištěno broušení bruslí.
2. (kdo brousí co; co čím)
opracovávat povrch, plochu do lesku, do hladka nebo do nějakého tvaru:
brousit sklo / diamanty
brousit povrch desky
brousit dřevo
Parkety brousil bruskou.
Zubařka brousila zub na korunku.
podst. jm. broušení drahých kamenů
3. (kdo brousí co)
zvyšovat úroveň, zlepšovat charakter něčeho syn. vylepšovat, zdokonalovat:
Soubor brousí svůj styl na převzatých skladbách.
Běžkyně brousí formu na šampionát.
4. kolokviální vyšší
chodit, jezdit někam za nějakým účelem:
brousit po chodbách / po městě
brousit po hospodách / po obchodech
Někdo pořád brousil kolem jejího domu.
5.(podst. jm. i brousení) kolokviální
procházet, prohlížet webové stránky, vyhledávat na internetu syn. surfovat:
brousit po internetu / na internetu
Brousil internetovými stránkami.
Když nemá co dělat, brousí web.
6. (kdo, co brousí čím o co; o co)
při pohybu se dotýkat, otírat o povrch:
Loď brousila dnem o kameny.
Výfuk brousil o asfalt.
Jezdec při náklonu brousil chráničem lokte o trať.
◊ brousit si pero / tužku
chystat se o něčem psát, zejména kriticky:
Brousím si pero, abych vaše praktiky zveřejnil.
Už si brousím tužku na odpověď panu kritikovi.
◊ brousit si vtip na někom / něčem
někoho, něco zesměšňovat, někomu, něčemu se vysmívat:
Rád si brousí vtip na feministkách.
Komentátoři si brousili vtip na chování účastníků reality show.
◊ brousit si zuby / drápky / drápy na něco / někoho
1. velmi chtít něco, někoho získat, velmi o něco, o někoho usilovat:
Na prestižní zakázku si brousí zuby několik firem.
Strana si brousí zuby na mladší voliče.
Pokud si brousíte drápky na volná místa, příliš neváhejte.
Brousil si drápy na předsednický post.
2. brousit si zuby / drápky / drápy na někoho chystat se na někoho, chtít někoho porazit, připravovat útok na někoho ap.:
Česká tenistka postoupila do finále a už si brousí zuby na svou soupeřku.
Hokejisté Vsetína si brousí drápky na Plzeň.
Nepřítel si na nás už brousí drápy.
dokonavé k 1 → nabrousit
dokonavé k 2, 3 → vybrousit
přídavné jméno → i broušený
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bro͡usɪt]
(3. j., 3. mn. brousí, rozk. brus, čin. brousil, trp. broušen, podst. jm. broušení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo brousí co; co {o co; čím; na čem})
činit nějaký nástroj ostrým syn. ostřit:
brousit nůž / kosu
brousit břitvu o řemen
Brousil sekyru brouskem.
Nástroje brousí na kotoučové brusce.
Nůžky nechává pravidelně brousit.
podst. jm. Na stadionu je zajištěno broušení bruslí.
2. (kdo brousí co; co čím)
opracovávat povrch, plochu do lesku, do hladka nebo do nějakého tvaru:
brousit sklo / diamanty
brousit povrch desky
brousit dřevo
Parkety brousil bruskou.
Zubařka brousila zub na korunku.
podst. jm. broušení drahých kamenů
3. (kdo brousí co)
zvyšovat úroveň, zlepšovat charakter něčeho syn. vylepšovat, zdokonalovat:
Soubor brousí svůj styl na převzatých skladbách.
Běžkyně brousí formu na šampionát.
4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo brousí kudy; kde)Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
chodit, jezdit někam za nějakým účelem:
brousit po chodbách / po městě
brousit po hospodách / po obchodech
Někdo pořád brousil kolem jejího domu.
5.(podst. jm. i brousení) kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo brousí po čem; na čem; čím; co)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
procházet, prohlížet webové stránky, vyhledávat na internetu syn. surfovat:
brousit po internetu / na internetu
Brousil internetovými stránkami.
Když nemá co dělat, brousí web.
6. (kdo, co brousí čím o co; o co)
při pohybu se dotýkat, otírat o povrch:
Loď brousila dnem o kameny.
Výfuk brousil o asfalt.
Jezdec při náklonu brousil chráničem lokte o trať.
◊ brousit si pero / tužku
chystat se o něčem psát, zejména kriticky:
Brousím si pero, abych vaše praktiky zveřejnil.
Už si brousím tužku na odpověď panu kritikovi.
◊ brousit si vtip na někom / něčem
někoho, něco zesměšňovat, někomu, něčemu se vysmívat:
Rád si brousí vtip na feministkách.
Komentátoři si brousili vtip na chování účastníků reality show.
◊ brousit si zuby / drápky / drápy na něco / někoho
1. velmi chtít něco, někoho získat, velmi o něco, o někoho usilovat:
Na prestižní zakázku si brousí zuby několik firem.
Strana si brousí zuby na mladší voliče.
Pokud si brousíte drápky na volná místa, příliš neváhejte.
Brousil si drápy na předsednický post.
2. brousit si zuby / drápky / drápy na někoho chystat se na někoho, chtít někoho porazit, připravovat útok na někoho ap.:
Česká tenistka postoupila do finále a už si brousí zuby na svou soupeřku.
Hokejisté Vsetína si brousí drápky na Plzeň.
Nepřítel si na nás už brousí drápy.
dokonavé k 1 → nabrousit
dokonavé k 2, 3 → vybrousit
přídavné jméno → i broušený
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)