Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

brousit
[bro͡usɪt]
(3. j., 3. mn. brousí, rozk. brus, čin. brousil, trp. broušen, podst. jm. broušení)
sloveso nedokonavé
1. (kdo brousí co; co {o co; čím; na čem})
činit nějaký nástroj ostrým syn. ostřit:

brousit nůž / kosu
brousit břitvu o řemen
Brousil sekyru brouskem.
Nástroje brousí na kotoučové brusce.
Nůžky nechává pravidelně brousit.
podst. jm. Na stadionu je zajištěno broušení bruslí.

2. (kdo brousí co; co čím)
opracovávat povrch, plochu do lesku, do hladka nebo do nějakého tvaru:

brousit sklo / diamanty
brousit povrch desky
brousit dřevo
Parkety brousil bruskou.
Zubařka brousila zub na korunku.
podst. jm. broušení drahých kamenů

3. (kdo brousí co)
zvyšovat úroveň, zlepšovat charakter něčeho syn. vylepšovat, zdokonalovat:

Soubor brousí svůj styl na převzatých skladbách.
B
ěžkyně brousí formu na šampionát.

4. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo brousí kudy; kde)
chodit, jezdit někam za nějakým účelem:

brousit po chodbách / po městě
brousit po hospodách / po obchodech
Někdo pořád brousil kolem jejího domu.

5.(podst. jm. i brousení) kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(kdo brousí po čem; na čem; čím; co)
procházet, prohlížet webové stránky, vyhledávat na internetu syn. surfovat:

brousit po internetu / na internetu
Brousil internetovými stránkami.
Když nemá co dělat, brousí web.

6. (kdo, co brousí čím o co; o co)
při pohybu se dotýkat, otírat o povrch:

Loď brousila dnem o kameny.
Výfuk brousil o asfalt.
Jezdec při náklonu brousil chráničem lokte o trať.


brousit si pero / tužku
chystat se o něčem psát, zejména kriticky:

Brousím si pero, abych vaše praktiky zveřejnil.
Už si brousím tužku na odpověď panu kritikovi.

brousit si vtip na někom / něčem
někoho, něco zesměšňovat, někomu, něčemu se vysmívat:

Rád si brousí vtip na feministkách.
Komentátoři si brousili vtip na chování účastníků reality show.

brousit si zuby / drápky / drápy na něco / někoho
1. velmi chtít něco, někoho získat, velmi o něco, o někoho usilovat:

Na prestižní zakázku si brousí zuby několik firem.
Strana si brousí zuby na mladší voliče.
Pokud si brousíte drápky na volná místa, příliš neváhejte.
Brousil si drápy na předsednický post.

2. brousit si zuby / drápky / drápy na někoho chystat se na někoho, chtít někoho porazit, připravovat útok na někoho ap.:

Česká tenistka postoupila do finále a už si brousí zuby na svou soupeřku.
Hokejisté Vsetína si brousí drápky na Plzeň.
Nepřítel si na nás už brousí drápy.

dokonavé k 1 nabrousit
dokonavé k 2, 3 vybrousit
přídavné jméno i broušený


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)