bronchitik
[bronxɪtɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, -ikové, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo trpí bronchitidou:
Přibývá astmatiků a bronchitiků.
Je chronický bronchitik a trpí záněty průdušek.
► bronchitička
[bronxɪtɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Do nemocnice přivezli dušnou bronchitičku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bronxɪtɪk]
(2. j. -ika, 3., 6. j. -ikovi, -iku, 5. j. -iku, 1. mn. -ici, -ikové, 6. mn. -icích)
podstatné jméno rodu mužského životného
kdo trpí bronchitidou:
Přibývá astmatiků a bronchitiků.
Je chronický bronchitik a trpí záněty průdušek.
► bronchitička
[bronxɪtɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
Do nemocnice přivezli dušnou bronchitičku.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)