brigádnický
[brɪgaːdňɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k brigádníkům 1 (zaměstnancům), k brigádě 1 (krátkodobé výpomocné práci):
V létě vzrůstá poptávka po brigádnické práci.
Nejvíce brigádnických míst nabízejí supermarkety.
2.
vztahující se k brigádníkům 2 (dobrovolníkům), k brigádě 2 (dobrovolné práci):
Členové klubu zdarma odpracovali přes tisíc brigádnických hodin.
Brigádnickou výpomocí pomohli na rekonstrukci kostela i místní obyvatelé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[brɪgaːdňɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k brigádníkům 1 (zaměstnancům), k brigádě 1 (krátkodobé výpomocné práci):
V létě vzrůstá poptávka po brigádnické práci.
Nejvíce brigádnických míst nabízejí supermarkety.
2.
vztahující se k brigádníkům 2 (dobrovolníkům), k brigádě 2 (dobrovolné práci):
Členové klubu zdarma odpracovali přes tisíc brigádnických hodin.
Brigádnickou výpomocí pomohli na rekonstrukci kostela i místní obyvatelé.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)