bratříčkovat se
[bratř̥iːčkovat se]
(1. j. -kuji se, -kuju se, 3. j. -kuje se, 3. mn. -kují se, -kujou se, rozk. -kuj se, čin. -koval se, podst. jm. -kování (se))
sloveso nedokonavé
hanl.
(kdo se bratříčkuje s kým; ~)
navazovat (zprav. účelově) blízký, přátelský vztah nebo být v takovém vztahu:
Politik se bratříčkoval s lidmi z byznysu.
Šel raději k lopatě, než aby se bratříčkoval s bolševiky.
podst. jm. bratříčkování s nepřítelem
podst. jm. Mezi spoluhráči panuje silná rivalita o místa v sestavě, žádné bratříčkování se v týmu nepěstuje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bratř̥iːčkovat se]
(1. j. -kuji se, -kuju se, 3. j. -kuje se, 3. mn. -kují se, -kujou se, rozk. -kuj se, čin. -koval se, podst. jm. -kování (se))
sloveso nedokonavé
hanl.
(kdo se bratříčkuje s kým; ~)
navazovat (zprav. účelově) blízký, přátelský vztah nebo být v takovém vztahu:
Politik se bratříčkoval s lidmi z byznysu.
Šel raději k lopatě, než aby se bratříčkoval s bolševiky.
podst. jm. bratříčkování s nepřítelem
podst. jm. Mezi spoluhráči panuje silná rivalita o místa v sestavě, žádné bratříčkování se v týmu nepěstuje.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)