branka
[braŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
brána 1 (průchod):
zahradní branka
branka v plotě
projít brankou
K zadní brance vede pěšinka.
Stála u branky a dívala se za ním, dokud jí nezmizel z očí.
2.
(v některých kolektivních sportech) konstrukcí ohraničený prostor k vyznačení cíle útoku:
fotbalová / hokejová branka
branka domácích / soupeře
vystřelit na branku
poslat míč do branky
bránit prostor před brankou
Střela skončila v brance.
V brance hostí nastoupil Hašek.
□ tah na branku
přímočarý útok směřující k vstřelení gólu
syn. tah na bránu
→ doklady v korpusu
3.
(v některých kolektivních sportech) umístění míče nebo puku do branky 2 • takto získaný bod syn. gól:
vítězná / vyrovnávací branka
branka z penalty
dát / vstřelit branku
V poslední třetině domácí inkasovali čtyři branky.
Gólman pustil tři branky.
Zápas vyhráli o dvě branky.
□ čestná branka
(zejména ve fotbale, v hokeji) jediný gól, který vstřelilo poražené družstvo
syn. čestný gól
→ doklady v korpusu
4.
tyč, tyčová konstrukce na trati slalomu:
slalomová branka
Závodníci projíždějí brankami vymezenou trať.
Kajakář minul branku a kvůli tomu nepostoupil do finále.
5. anatomie
místo, které je vstupem, otvorem do dutiny tělesného orgánu nebo útvaru (kýly ap.):
děložní branka
◊ gól do vlastní branky
výrok, čin ap., který se obrací proti svému původci:
Ministryně si dala svým výrokem gól do vlastní branky.
Obávám se, že předčasné přijetí eura by bylo gólem do vlastní branky.
→ doklady v korpusu
◊ tah na branku
schopnost jednat přímočaře a efektivně:
Byl politikem s tahem na branku.
Mladí dodávají týmu energii a tah na branku.
Vedení města ztratilo tah na branku.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[braŋka]
(2. j. -nky, 2. mn. -nek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
brána 1 (průchod):
zahradní branka
branka v plotě
projít brankou
K zadní brance vede pěšinka.
Stála u branky a dívala se za ním, dokud jí nezmizel z očí.
2.
(v některých kolektivních sportech) konstrukcí ohraničený prostor k vyznačení cíle útoku:
fotbalová / hokejová branka
branka domácích / soupeře
vystřelit na branku
poslat míč do branky
bránit prostor před brankou
Střela skončila v brance.
V brance hostí nastoupil Hašek.
□ tah na branku
přímočarý útok směřující k vstřelení gólu
syn. tah na bránu
→ doklady v korpusu
3.
(v některých kolektivních sportech) umístění míče nebo puku do branky 2 • takto získaný bod syn. gól:
vítězná / vyrovnávací branka
branka z penalty
dát / vstřelit branku
V poslední třetině domácí inkasovali čtyři branky.
Gólman pustil tři branky.
Zápas vyhráli o dvě branky.
□ čestná branka
(zejména ve fotbale, v hokeji) jediný gól, který vstřelilo poražené družstvo
syn. čestný gól
→ doklady v korpusu
4.
tyč, tyčová konstrukce na trati slalomu:
slalomová branka
Závodníci projíždějí brankami vymezenou trať.
Kajakář minul branku a kvůli tomu nepostoupil do finále.
5. anatomie
místo, které je vstupem, otvorem do dutiny tělesného orgánu nebo útvaru (kýly ap.):
děložní branka
◊ gól do vlastní branky
výrok, čin ap., který se obrací proti svému původci:
Ministryně si dala svým výrokem gól do vlastní branky.
Obávám se, že předčasné přijetí eura by bylo gólem do vlastní branky.
→ doklady v korpusu
◊ tah na branku
schopnost jednat přímočaře a efektivně:
Byl politikem s tahem na branku.
Mladí dodávají týmu energii a tah na branku.
Vedení města ztratilo tah na branku.
→ doklady v korpusu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)