branže
[branže]
(2. j. -že)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
kolokviální vyšší
odvětví, obor pracovní činnosti nebo zaměstnání:
hudební / módní / novinářská branže
mít zkušenosti z automobilové branže
Pracují ve stejné branži.
Firma najala nejlepší lidi z branže.
Až po čase zjistil, jak to v téhle branži chodí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[branže]
(2. j. -že)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
odvětví, obor pracovní činnosti nebo zaměstnání:
hudební / módní / novinářská branže
mít zkušenosti z automobilové branže
Pracují ve stejné branži.
Firma najala nejlepší lidi z branže.
Až po čase zjistil, jak to v téhle branži chodí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)