Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

bota
[bota]
(2. j. boty), zprav. množné boty (2. mn. bot, 6. mn. botách)
podstatné jméno rodu ženského
výrobek z kůže, látky ap. opatřený podrážkou, určený k ochraně nohou, obuv:
kožené boty
šněrovací boty
zimní boty
pracovní /
sportovní / vojenské boty
lyžařské / 
jezdecké boty
pánské / dámské / dětské boty
boty s vysokými podpatky
obout / zout si boty
čistit boty
Nosí kotníkové boty.
Tlačila ho bota.
Vyzula se mu pravá bota.

sedmimílové boty
pohádkové boty umožňující cestovat na velké vzdálenosti


skákací boty
sportovní náčiní opatřené pružinovým systémem a připevňované na nohy, určené ke skákání, rychlému běhu ap.

španělská bota historické
mučicí nástroj v podobě upraveného lisu s bodci a hrboly nasazovaný na holeň


(být) černý jak(o) bota kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

(být) velmi tmavý až černý • být silně zašpiněný:

Uvařila nám čaj černý jako bota.
F
otka se nevydařila, byla černá jak bota.
Umyj si krk, máš ho černý jak bota.

čouhat / trčet jak(o) sláma z bot expresivní
být naprosto jasné, zřejmé, očividné:

Ideologická předpojatost čouhala z posudků jako sláma z bot.
Z jeho vystupování trčela jako sláma z bot arogance a výsměch.

dát [kila / vousy / boty ap.] dolů kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.

odstranit něco odněkud, zbavit se něčeho (např. zhubnout, oholit se, zout se)

mít toulavé boty mít boty z toulavého telete
rád cestovat a přemisťovat se z jednoho místa na druhé, rád žít na různých místech:

Má toulavé boty, s manželkou už procestoval téměř celý svět.
Od mládí mám boty z toulavého telete, nejsem rád vázaný na jedno místo.

někomu čouhá / kouká sláma z bot kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

někdo se chová nekulturně, neohrabaně, nezkušeně:

Všichni ho považovali za burana, kterému čouhá sláma z bot.
Kouká mu sláma z bot, není schopen ze sebe vymáčknout kloudnou větu.

někomu teče (voda) do bot
někdo je v obtížné, kritické situaci:

Firmě silně teče do bot, za první pololetí prodělala 1,8 miliardy korun.
Ty mě znáš jen tehdy, když ti teče voda do bot.

prásknout do bot kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

utéct, rychle zmizet:

Před školní prohlídkou u zubaře jsem ze strachu z vrtání práskla do bot.
udělat botu
dopustit se chyby, omylu, zachovat se nesprávně ap.:

Měla jsem strach, abych zas neudělala nějakou botu.
Uvědomil jsem si, že jsem v textu udělal pořádnou botu, a musel jsem ho přepracovat.
Vím, že jsem udělal botu, promiň mi to.

vědět, kde někoho bota tlačí
uvědomovat si, znát své vlastní nedostatky:

Víme, kde nás bota tlačí, a proto se budeme snažit mužstvo vhodně doplnit.
Místní samosprávy nejlépe vědí, kde je bota tlačí a na co peníze hospodárně využít.

vsadit boty
být si něčím naprosto jistý:

Vsadím boty, že všichni ti gauneři budou pro nedostatek důkazů zproštěni obžaloby.
znát někoho / něco jak(o) své / svoje boty znát to někde jak(o) své / svoje boty
znát někoho, něco, nějaké místo velmi dobře:

Detektivové ho znali jako svoje boty, šlo o mnohokrát trestaného zloděje.
Město znal jako své boty, vyrostl tam.
Je rodák z Prahy, takže to tam zná jako svoje boty.

zdrobnělé botička


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)