bordura
[borduːra], [bordura]
(2. j. -ry)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
ozdobný pás na okraji tkanin, tapet, obkladů ap.:
krajková bordura
sukně s vyšívanou bordurou
samolepicí bordura na zeď
kamenná bordura v podlaze
bordura záhonů a pěšin
2. výtvarné umění
ornamentální orámování knižního textu, obrazu, nástěnné malby ap.:
bordury rukopisu
bordury středověkých iluminací
V kapli se nacházejí figurální malby lemované dekorativní bordurou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[borduːra], [bordura]
(2. j. -ry)
podstatné jméno rodu ženského
⟨fr.⟩
1.
ozdobný pás na okraji tkanin, tapet, obkladů ap.:
krajková bordura
sukně s vyšívanou bordurou
samolepicí bordura na zeď
kamenná bordura v podlaze
bordura záhonů a pěšin
2. výtvarné umění
ornamentální orámování knižního textu, obrazu, nástěnné malby ap.:
bordury rukopisu
bordury středověkých iluminací
V kapli se nacházejí figurální malby lemované dekorativní bordurou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)