borovice
[borovɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1.
jehličnatý strom, zřídka keř, s rozpraskanou kůrou a dlouhými jehlicemi vyrůstajícími ve svazečcích:
vysoká / vzrostlá borovice
pryskyřičná vůně borovic
šišky z borovice
bot. borovice lesní Pinus sylvestris, borovice vejmutovka Pinus strobus, borovice kleč Pinus mugo
2.
dřevo tohoto stromu:
nábytek z masivní borovice
Pro obklady stěn nebo stropu je možné použít i borovici.
► borovička I
[borovɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
vánoční borovička
vysázet na pozemku borovičky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[borovɪce]
(2. j. -ce, 2. mn. -c)
podstatné jméno rodu ženského
1.
jehličnatý strom, zřídka keř, s rozpraskanou kůrou a dlouhými jehlicemi vyrůstajícími ve svazečcích:
vysoká / vzrostlá borovice
pryskyřičná vůně borovic
šišky z borovice
bot. borovice lesní Pinus sylvestris, borovice vejmutovka Pinus strobus, borovice kleč Pinus mugo
2.
dřevo tohoto stromu:
nábytek z masivní borovice
Pro obklady stěn nebo stropu je možné použít i borovici.
► borovička I
[borovɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
vánoční borovička
vysázet na pozemku borovičky
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)