bonapartistický
[bonapartɪstɪckiː]
přídavné jméno
politologie
1.
vztahující se k bonapartismu 1 (způsobu vlády císařů Napoleona I. a III.):
Napoleonovi se otevřela možnost pokusit se o bonapartistický převrat.
Po pádu bonapartistického císařství se ve Francii krátkodobě obnovila revolucí odstraněná monarchie.
2.
charakteristický pro bonapartismus 2 (autoritativní způsob vlády přípomínající vládu císařů Napoleona I. a III.):
Stoupenci parlamentní demokracie odmítají bonapartistické metody vládnutí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bonapartɪstɪckiː]
přídavné jméno
politologie
1.
vztahující se k bonapartismu 1 (způsobu vlády císařů Napoleona I. a III.):
Napoleonovi se otevřela možnost pokusit se o bonapartistický převrat.
Po pádu bonapartistického císařství se ve Francii krátkodobě obnovila revolucí odstraněná monarchie.
2.
charakteristický pro bonapartismus 2 (autoritativní způsob vlády přípomínající vládu císařů Napoleona I. a III.):
Stoupenci parlamentní demokracie odmítají bonapartistické metody vládnutí.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)