bombička
[bombɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
bomba I/2 (kovová nádoba se stlačeným plynem):
aerosolová bombička
bombička se slzným plynem
vařit na přenosné plynové bombičce
2.
malé, obvykle oválné pouzdro s náhradní náplní nějaké látky:
bombičky s inkoustem do plnicího pera
benzinové bombičky do zapalovačů
3.
pouzdro s plynovou náplní pro domácí výrobu sodovky, šlehačky:
sifonové / šlehačkové bombičky
Do sifonové láhve nalili vodu, bombičkou do ní pustili oxid uhličitý a vyrobili si domácí sifon.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bombɪčka]
(2. j. -čky, 2. mn. -ček)
podstatné jméno rodu ženského
1.
bomba I/2 (kovová nádoba se stlačeným plynem):
aerosolová bombička
bombička se slzným plynem
vařit na přenosné plynové bombičce
2.
malé, obvykle oválné pouzdro s náhradní náplní nějaké látky:
bombičky s inkoustem do plnicího pera
benzinové bombičky do zapalovačů
3.
pouzdro s plynovou náplní pro domácí výrobu sodovky, šlehačky:
sifonové / šlehačkové bombičky
Do sifonové láhve nalili vodu, bombičkou do ní pustili oxid uhličitý a vyrobili si domácí sifon.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)