bolševictví
[bolševɪctviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1. historické: politologie
ideologie a politika radikální frakce ruské sociální demokracie, resp. komunistické strany Sovětského svazu syn. bolševismus, bolševizmus 1:
Masaryk podrobil ruské bolševictví zevrubné kritice.
2. někdy hanlivé
pozitivní vztah k bolševismu 1 (ideologii), 2 (státnímu zřízení), bolševické názory:
Za svoje bolševictví se nikdy nestyděl.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bolševɪctviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1. historické: politologie
ideologie a politika radikální frakce ruské sociální demokracie, resp. komunistické strany Sovětského svazu syn. bolševismus, bolševizmus 1:
Masaryk podrobil ruské bolševictví zevrubné kritice.
2. někdy hanlivé
pozitivní vztah k bolševismu 1 (ideologii), 2 (státnímu zřízení), bolševické názory:
Za svoje bolševictví se nikdy nestyděl.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)