bohulibě
[bohulɪbje]
(2. st. -běji)
příslovce
způsobem přinášejícím užitek, prospěch, prospěšně, záslužně:
bohulibě využít peníze
Záměr vlády vypadal bohulibě.
Snažil se žít co nejbohuliběji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bohulɪbje]
(2. st. -běji)
příslovce
způsobem přinášejícím užitek, prospěch, prospěšně, záslužně:
bohulibě využít peníze
Záměr vlády vypadal bohulibě.
Snažil se žít co nejbohuliběji.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)