bohudík
[bohuďiːk]
částice
bohudíky
[bohuďiːkɪ]
částice
vyjadřuje uspokojení, úlevu mluvčího vztahující se k obsahu výpovědi, někdy s odstínem vděčnosti, naštěstí syn. díkybohu, díky bohu, chválabohu, chvála bohu; op. bohužel:
Situace se ale přes všechny potíže bohudík obrací k lepšímu.
U nás, bohudík, válku nemáme.
Bohudíky, deprese dokážeme velmi dobře léčit.
Bohudíky jsem měla štěstí na dobré role.
Už vás někdy vykradli? – Bohudík ne.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bohuďiːk]
částice
bohudíky
[bohuďiːkɪ]
částice
vyjadřuje uspokojení, úlevu mluvčího vztahující se k obsahu výpovědi, někdy s odstínem vděčnosti, naštěstí syn. díkybohu, díky bohu, chválabohu, chvála bohu; op. bohužel:
Situace se ale přes všechny potíže bohudík obrací k lepšímu.
U nás, bohudík, válku nemáme.
Bohudíky, deprese dokážeme velmi dobře léčit.
Bohudíky jsem měla štěstí na dobré role.
Už vás někdy vykradli? – Bohudík ne.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)