díky
[ďiːkɪ]
předložka se 3. pádem
zřídka dík II
[ďiːk]
předložka se 3. pádem
vyjadřuje, že okolnost, osoba ap. umožnily nějaký, zprav. pozitivní stav nebo děj, zásluhou, kvůli:
Kino funguje jen díky podpoře městského úřadu.
Dík tátovi jsem se dostal k fotografování už v šesti letech.
Díky tomu, že je sjezdovka blízko města, chodím lyžovat i večer po práci.
→ díkybohu, díky bohu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[ďiːkɪ]
předložka se 3. pádem
zřídka dík II
[ďiːk]
předložka se 3. pádem
vyjadřuje, že okolnost, osoba ap. umožnily nějaký, zprav. pozitivní stav nebo děj, zásluhou, kvůli:
Kino funguje jen díky podpoře městského úřadu.
Dík tátovi jsem se dostal k fotografování už v šesti letech.
Díky tomu, že je sjezdovka blízko města, chodím lyžovat i večer po práci.
Poznámka Sekundární předložka díky se tradičně používá ve výpovědích s pozitivním hodnocením, které vychází z významu základového jména dík. Někteří uživatelé češtiny považují za neutrální užití této předložky i ve spojení s něčím nežádoucím, nechtěným, např. Díky své neschopnosti přišel o práci. Nutno ale počítat s tím, že pro jiné mluvčí je takové užití slova díky (místo vinou či kvůli) stále nepřijatelné.
→ díkybohu, díky bohu
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)