bohabojně
[bohabojňe]
(2. st. -něji)
příslovce
s úctou k Bohu, podle náboženské morálky, zbožně:
chovat se / žít bohabojně
Vychovávali své děti bohabojně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bohabojňe]
(2. st. -něji)
příslovce
s úctou k Bohu, podle náboženské morálky, zbožně:
chovat se / žít bohabojně
Vychovávali své děti bohabojně.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)