bohabojný
[bohabojniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
mající úctu k Bohu, žijící podle náboženské morálky, zbožný • svědčící o tom:
bohabojný člověk
bohabojný křesťan / muslim
vést bohabojný život
Dříve byli lidé bohabojnější a zbožnější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bohabojniː]
(2. st. -nější)
přídavné jméno
mající úctu k Bohu, žijící podle náboženské morálky, zbožný • svědčící o tom:
bohabojný člověk
bohabojný křesťan / muslim
vést bohabojný život
Dříve byli lidé bohabojnější a zbožnější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)