bohém
[boheːm]
(2. j. -ma, 3., 6. j. -movi, -mu, 1. mn. -mové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨fr.<VJ⟩
nezávisle, nekonvenčně žijící člověk:
rozevlátý / nespoutaný bohém
příběh ze života pařížských bohémů v první polovině 19. století
Na konzervatoři patřil k vyhlášeným bohémům.
► bohémka
[boheːmka]
(2. j. -mky, 2. mn. -mek)
podstatné jméno rodu ženského
Z rozevláté bohémky se stala svědomitá matka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[boheːm]
(2. j. -ma, 3., 6. j. -movi, -mu, 1. mn. -mové)
podstatné jméno rodu mužského životného
⟨fr.<VJ⟩
nezávisle, nekonvenčně žijící člověk:
rozevlátý / nespoutaný bohém
příběh ze života pařížských bohémů v první polovině 19. století
Na konzervatoři patřil k vyhlášeným bohémům.
► bohémka
[boheːmka]
(2. j. -mky, 2. mn. -mek)
podstatné jméno rodu ženského
Z rozevláté bohémky se stala svědomitá matka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)