bodák
[bodaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
krátká bodná, popř. sečná zbraň, zprav. upevňovaná k hlavni pušky, samopalu ap. syn. bajonet 1:
vojenský bodák
puška s nasazeným bodákem
sbírka historických bodáků
Napadl ho bodákem.
2.
ostrý hrot:
kovové bodáky na svíčky
Ostré bodáky mají zabraňovat sedání holubů na římsách.
► bodáček
[bodaːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
bodáček na zadečku housenky
bodáčky k napíchnutí svíček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bodaːk]
(2. j. -áku, 6. j. -áku, 6. mn. -ácích)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
krátká bodná, popř. sečná zbraň, zprav. upevňovaná k hlavni pušky, samopalu ap. syn. bajonet 1:
vojenský bodák
puška s nasazeným bodákem
sbírka historických bodáků
Napadl ho bodákem.
2.
ostrý hrot:
kovové bodáky na svíčky
Ostré bodáky mají zabraňovat sedání holubů na římsách.
► bodáček
[bodaːček]
(2. j. -čku, 6. j. -čku, 6. mn. -čcích, -čkách)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
bodáček na zadečku housenky
bodáčky k napíchnutí svíček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)