bodnout
[bodno͡ut]
(3. j. bodne, rozk. bodni, čin. bodl, bodnul, trp. bodnut, podst. jm. bodnutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo bodne čím {kam; koho4}; koho4 kam; co {kam; komu kam})
zasáhnout špičatým, ostrým předmětem syn. píchnout:
bodnout koně do slabin
Bodl protivníka nožem.
Bodnul mu dýku do zad.
Hůlku bodl mezi lyže.
Bodla prstem do mapy.
expr. Doktorka mu bodla injekci. aplikovala
podst. jm. Je alergický na včelí bodnutí. štípnutí
2. (co bodne koho4 do čeho) (~ bodne koho4 kde)
způsobit nepříjemný, bolestivý pocit:
Ostré světlo ho bodlo do očí.
Bodlo mě v hrudi. píchlo
přen. Jeho slova ji bodla. ranila
3. kolokviální
pomoct, přijít vhod:
Pivo mi bodlo.
Cigaretka s kafem by bodla.
Studená sprcha by mu bodla.
Týdenní volno fakt bodne.
◊ bodnout někoho u srdce
náhle pocítit silný smutek, trápení:
Jsou vzpomínky, při kterých i po letech tak trochu bodne u srdce.
Spolupracovníci na něj stále vzpomínali, kdykoli se o něm zmínili, bodlo mě u srdce.
◊ jít se (s něčím) bodnout kolokviální
přestat (s něčím) a dál někoho neobtěžovat, nerozčilovat, nedráždit:
Jdi se bodnout s těmi svými věčnými dotazy.
Jsou to nepřející chudáci, ať se jdou bodnout.
Na otázky deníku zareagoval: „Jděte se bodnout, paní redaktorko!“
nedokonavé k 1, 2 → bodat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bodno͡ut]
(3. j. bodne, rozk. bodni, čin. bodl, bodnul, trp. bodnut, podst. jm. bodnutí)
sloveso dokonavé
1. (kdo bodne čím {kam; koho4}; koho4 kam; co {kam; komu kam})
zasáhnout špičatým, ostrým předmětem syn. píchnout:
bodnout koně do slabin
Bodl protivníka nožem.
Bodnul mu dýku do zad.
Hůlku bodl mezi lyže.
Bodla prstem do mapy.
expr. Doktorka mu bodla injekci. aplikovala
podst. jm. Je alergický na včelí bodnutí. štípnutí
2. (co bodne koho4 do čeho) (~ bodne koho4 kde)
způsobit nepříjemný, bolestivý pocit:
Ostré světlo ho bodlo do očí.
Bodlo mě v hrudi. píchlo
přen. Jeho slova ji bodla. ranila
3. kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní (co bodne komu; ~)Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
pomoct, přijít vhod:
Pivo mi bodlo.
Cigaretka s kafem by bodla.
Studená sprcha by mu bodla.
Týdenní volno fakt bodne.
◊ bodnout někoho u srdce
náhle pocítit silný smutek, trápení:
Jsou vzpomínky, při kterých i po letech tak trochu bodne u srdce.
Spolupracovníci na něj stále vzpomínali, kdykoli se o něm zmínili, bodlo mě u srdce.
◊ jít se (s něčím) bodnout kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
přestat (s něčím) a dál někoho neobtěžovat, nerozčilovat, nedráždit:
Jdi se bodnout s těmi svými věčnými dotazy.
Jsou to nepřející chudáci, ať se jdou bodnout.
Na otázky deníku zareagoval: „Jděte se bodnout, paní redaktorko!“
nedokonavé k 1, 2 → bodat 1, 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)