bobřík I
[bobřiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
malý nebo mladý bobr 1 (hlodavec):
Bobříci se učí potápět.
Samice přivedla na svět dva bobříky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bobřiːk]
(2. j. -íka, 3., 6. j. -íkovi, -íku, 5. j. -íku, 1. mn. -íci, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského životného
malý nebo mladý bobr 1 (hlodavec):
Bobříci se učí potápět.
Samice přivedla na svět dva bobříky.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)