božiště
[božɪšťe]
(2. j. -tě, 2. mn. -ť)
podstatné jméno rodu středního
historie
místo k uctívání boha 2 (nadpřirozené bytosti) nebo bohů, zprav. v otevřené krajině a na vyvýšeném místě, svatyně:
Kostel vyrostl na místě staršího pohanského božiště.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[božɪšťe]
(2. j. -tě, 2. mn. -ť)
podstatné jméno rodu středního
historie
místo k uctívání boha 2 (nadpřirozené bytosti) nebo bohů, zprav. v otevřené krajině a na vyvýšeném místě, svatyně:
Kostel vyrostl na místě staršího pohanského božiště.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)