člověk
[človjek]
(2. j. -ěka, 3., 6. j. -ěku, -ěkovi, 5. j. -ěče, 1. mn. lidé, 2. mn. lidí, 3. mn. lidem, 4. mn. lidi, 5. mn. lidé, 6. mn. lidech, 7. mn. lidmi, příd. jm. přivl. člověkův)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
nejvyspělejší živá bytost, lidský jedinec (muž, žena nebo dítě):
mladý / starý / dospělý člověk
vzdělaný / schopný / inteligentní člověk
známý / cizí člověk
vývoj člověka
zabývat se vztahy mezi lidmi
Člověče, postůj a dívej se!
2. biologie, antropologie
rod a příslušník rodu z čeledi hominidů charakterizovaný zejména rozvojem mozku a ruky syn. homo 1:
Antropologové se domnívají, že tvor, jehož fosilie byly nalezeny, měl blízko k nejstarším zástupcům rodu člověk, tedy Homo.
Více než 24 000 let stará kostra objevená nedávno v Portugalsku dokazuje, že první lidé dnešního typu se mísili s člověkem neandertálským.
□ člověk moudrý biologie, antropologie □ člověk rozumný biologie, antropologie
jediný žijící druh rodu Homo, charakterizovaný rozumovou inteligencí a schopností mluvit, druh, do kterého patří moderní lidé, Homo sapiens
□ člověk vzpřímený biologie, antropologie
vyhynulý druh člověka, který žil před 1,8 miliony až 143 tisíci lety a byl schopen chodit vzpřímeně, Homo erectus
□ člověk zručný biologie, antropologie
vyhynulý druh člověka, který žil před 2,3–1,4 miliony let a dokázal používat i vyrábět primitivní nástroje, Homo habilis
3.
osoba splňující kritéria daná určitou situací, kdo se hodí k výkonu určité činnosti, pracovník:
Potřebujeme člověka na pomocné administrativní práce.
Ministr poslal na kliniku svého člověka, aby zkontroloval výběr pacientů pro operace.
Na naše lidi je spolehnutí.
Pro svoje lidi dělám maximum.
4. ve funkci neurč., zápor. nebo osob. zájmena
blíže neurčená osoba, někdo, kdokoliv, každý • ve spojení se záporným slovesem žádná osoba, nikdo • mluvčí (já), adresát (ty, vy) ap.:
Člověk se může mýlit.
Pokud člověk jede na černo, porušuje zákon.
Lidé toho napovídají!
Člověk by se tu nedovolal.
Člověk nikdy neví.
Kolem miminka se člověk naběhá.
5. jen j. č.
osoba mužského pohlaví syn. muž:
Prožila jsem kus života s nehodným člověkem.
Stál před ní vysoký člověk v koženém kabátě.
□ člověče, nezlob se
desková hra pro dva a více hráčů, při níž se používají figurky a hrací kostka, cílem je dostat co nejrychleji všechny své figurky do domečku
□ ejhle(,) člověk □ hle(,) člověk
1. výraz zpochybňující nebo vyzdvihující podstatu lidství
syn. ecce homo 1
2. umělecké dílo s motivem zbičovaného Ježíše Krista s trnovou korunou jako symbolem lidského utrpení
syn. ecce homo 2
Podle Janova evangelia výrok Piláta Pontského ukazujícího zbičovaného Ježíše Krista s trnovou korunou shromážděnému davu.
□ Syn člověka náboženství
Ježíš Kristus
◊ bolí mě celý člověk ◊ kolokviální
všechno mě bolí a jsem unavený, vyčerpaný:
Když jsem se vzbudil, měl jsem horečku a bolel mě celý člověk.
Cvičila jsem a druhej den jsem se nemohla ani hnout, bolel mě celej člověk.
→ doklady v korpusu
◊ boží člověk
dobrý, prostý, někdy poněkud naivní člověk:
Je to boží člověk s širokou duší.
Byl dobromyslný a důvěřivý, svým způsobem boží člověk.
→ doklady v korpusu
◊ být [člověk / muž / žena ap.] na svém / pravém místě ◊ být [člověkem / mužem / ženou ap.] na svém / pravém místě
být obzvlášť vhodný k vykonávání určité práce, funkce:
Paní doktorka je člověk na pravém místě, moc nám pomohla.
Je to opravdu muž na pravém místě, těžko hledat lepšího!
Je to ostrá a nekompromisní žena na svém místě.
Má zkušenosti, je člověkem na svém místě.
Ve své profesi je odborníkem na svém místě.
◊ být (taky) jen(om) člověk
být takový, jací lidé jsou, nedokonalý, chybující:
Mrzí mě, že jsem ti neodpověděl dřív, ale jsem prostě jen člověk a mám toho moc.
Jednotlivě se excesy mohou vyskytnout, to ano, jsme taky jenom lidé, ale je jich minimum.
◊ být v jádru dobrý (člověk)
(navzdory problémovému chování, určitým negativním vlastnostem ap.) mít v podstatě dobrý charakter:
Filip je v jádru dobrý člověk, ale po té strašné události se zatvrdil.
Mladíci své matce trochu přerostli přes hlavu, i když jsou to v jádru dobří kluci.
◊ co by (tomu) řekli [lidi / sousedi ap.]
to by se nemělo dělat, mohlo by to vyvolat nežádoucí pozornost a odsudky ostatních, okolí:
Neblázni, to nejde, co by tomu řekli lidi.
Přestaň řešit, co by tomu řekli druzí, je to tvůj život.
Co by tomu řekli sousedi, kdybychom se tam ani neukázali.
◊ [člověk / lidé ap.] od fochu kolokviální
(zkušený) odborník v nějaké oblasti:
Je to člověk od fochu, na jeho rady se můžeš spolehnout.
Časopis je věnován muzikantům, zvukařům a jiným lidem od fochu.
Poradím ti pár drobností, aby se ti starší kolegové od fochu nevysmívali.
◊ [člověk / lidé ap.] (od) pera
kdo se profesionálně zabývá psaním (spisovatel, novinář ap.):
Psát humor je jednou z nejtěžších věcí, které mohou člověka od pera potkat.
Celý život byl člověkem pera.
Desítky lidí od pera lačnily po názorech fenomenálního cyklisty.
Myšlenka spojit osobnosti od pera do PEN klubu se zrodila v Anglii.
◊ [člověk / lidé ap.] se srdcem na dlani
upřímný, otevřený, nezištný člověk:
Je to vzácný, ušlechtilý člověk se srdcem na dlani a velkým smyslem pro humor.
Měli jsme hřejivý pocit z toho, že jsou mezi námi lidé se srdcem na dlani a ochotní pomáhat v nouzi.
Byla to správná ženská se srdcem na dlani.
◊ [člověk / lidé ap.] se srdcem na pravém / správném místě
dobrý, vnímavý, empatický člověk, člověk připravený pomáhat druhým:
Je to člověk se srdcem na pravém místě a tvrzení, že „v nouzi poznáš přítele“, je na něj jako dělané.
Jsem šťastná, že se u nás najdou lidé se srdcem na správném místě, kterým není lhostejný osud druhých.
◊ člověk by neřekl ◊ člověk by to do někoho neřekl
skutečnost je jiná, než se dalo na základě předchozích zkušeností, znalostí předem odhadnout:
Je tu krásný klid, člověk by neřekl, že se nachází jen pár kilometrů od metropole.
Člověk by neřekl, jak obtížné je získat dítě do pěstounské péče.
Člověk by to do tebe neřekl, ale ty jsi romantik!
→ doklady v korpusu
◊ člověk (je) člověku vlkem
člověk se v kritické situaci chová sobecky, tvrdě a cílevědomě upřednostňuje své vlastní zájmy, cíle ap. na úkor ostatních
→ doklady v korpusu
Podle Plautova výroku ze hry Komedie oslovská.
◊ člověk je tvor společenský
člověk je předurčen k žití ve společnosti:
Člověk je tvor společenský a touha po někom blízkém je přirozená.
Podle Aristotelova výroku ze spisu Politika.
◊ člověk míní (a) pánbůh / Pánbůh mění ◊ člověk míní (a) (Pán) Bůh mění
ne vše se vždy podaří tak, jak očekáváme, plánujeme ap.
◊ člověk nemůže mít všechno
nelze vždy uskutečnit každé přání, je rozumné spokojit se s tím, čeho člověk může dosáhnout
◊ člověk nikdy neví
nikdy si nemůžeme být ničím zcela jistí, člověk by měl být připravený na všechny možnosti a nepočítat jen s dobrým výsledkem:
Snad přijde, ale u něho člověk nikdy neví.
◊ člověk si nevybere ◊ to si člověk nevybere
všechny možnosti jsou neuspokojivé:
Teď je prý ošklivě a deštivo všude, člověk si nevybere.
Bude to na začátek těžký soupeř, ale to si člověk nevybere.
◊ člověk si zvykne i na šibenici
člověk je schopný přizpůsobit se a zvyknout si na všechno
◊ člověk z lidu
člověk prostého původu (často ve vyšším společenském postavení) jednající, chovající se tak, jak je typické pro neprivilegované, běžné lidi:
Politik si udržuje image člověka z lidu, nevystupuje nabubřele a prosazuje zdravý selský rozum.
◊ člověk z masa a kostí / krve
člověk s přirozenými, běžnými lidskými vlastnostmi a slabostmi:
Cílem dokumentu bylo ukázat prezidenta jako člověka z masa a kostí.
Nebyl světec ani anděl, byl to člověk z masa a krve.
◊ člověk žije jen(om) jednou
je třeba vyzkoušet všechno, co život nabízí, zejména bez zábran vychutnávat různé požitky, radosti:
Člověk žije jen jednou, a proto by měl vyzkoušet všechno, co mu život postaví do cesty.
Člověk žije jen jednou, život utíká, a proto je třeba si ho užít.
◊ člověkem / lidmi nedotčený
v původním, přírodním stavu, nezasažený lidskou činností, zejména civilizačním působením:
Zvláště cennými, člověkem nedotčenými místy jsou rozsáhlá rašeliniště s řadou chráněných druhů rostlin.
Brodili jsme se přes rozvodněné řeky a prodírali se lidmi nedotčenými lesy.
◊ [chodit / jít ap.] mezi lidi
chodit do společnosti, udržovat společenské styky, navštěvovat rušná místa
◊ chovat se jak(o) člověk / lidé / lidi
chovat se slušně, zdvořile, v souladu se společenskými normami:
Chovej se jako člověk, nesrkej a nemlaskej.
Přestože máme odlišné názory, můžeme se k sobě chovat jako lidé a vzájemně se respektovat.
Měli byste se chovat jako lidi, ne jako gauneři.
◊ chybami se člověk učí
vlastními chybami a omyly získává člověk cenné zkušenosti
◊ kolik lidí, tolik chutí
každý má vlastní vkus, každý má rád něco jiného
◊ kolik řečí / jazyků umíš / znáš, tolikrát jsi člověkem
znalost cizích jazyků obohacuje životní rozhled, pomáhá lépe chápat život a myšlení lidí v cizích zemích
◊ malý český člověk expresivní
obyčejný, řadový příslušník českého národa bez širšího rozhledu, často opatrnický a prospěchářský:
Za totality bylo hlavním rysem malého českého člověka švejkování.
◊ [můj / náš ap.] člověk
1. kdo je někomu sympatický, má velmi podobné zájmy, postoje, názory • kdo odpovídá očekáváním, požadavkům někoho:
Když někdo umí tancovat, zpívat a ještě hrát, tak to je můj člověk.
Pokud máš zkušenosti a máš chuť se dál rozvíjet, tak jsi náš člověk.
2. kdo patří k něčímu kolektivu, společenství ap., kdo pracuje, vystupuje v jeho zájmu:
Nasadíme na něj našeho člověka, který ho bude sledovat na každém kroku.
Pozor na něj, myslím, že je to jejich člověk.
◊ něco vyžaduje celého člověka
něco je velmi náročné, je nutné se tomu věnovat naplno:
Lékařská profese je poslání a vyžaduje celého člověka.
◊ nejen chlebem živ je člověk
k plnohodnotnému životu patří i jiné než hmotné věci, např. dobré vztahy, kultura, rozptýlení
◊ nejen [prací / sportem / jídlem ap.] živ je člověk ◊ nejen [prací / sportem / jídlem ap.] je člověk živ
práce, sport, jídlo ap. jsou v životě sice důležité, ale nemělo by se pro ně zapomínat na jiné věci
◊ nejsou lidi kolokviální
neexistují, nedají se sehnat lidé, odborníci nebo pracovníci ochotní věnovat se určité práci (často jako výmluva):
V oddíle je špatné funkcionářské zázemí, nejsou lidi.
Šéfové oddělení si stěžovali, že nejsou lidi.
Dříve jsme toho v obci organizovali víc, ale nejsou lidi.
◊ není dobře člověku samotnému knižní
člověk nemá být sám, potřebuje partnera, partnerku • člověk potřebuje společnost druhých
Podle bible Hospodinův výrok.
◊ není na světě člověk ten, aby se zavděčil / zalíbil / zachoval lidem všem
nelze uspokojit každého, není možné všem vyhovět
◊ neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
každého někdy v životě potká nějaké neštěstí, neblahá událost
◊ pes je nejlepší přítel člověka
pes je věrný, spolehlivý, projevuje vůči lidem nezištnou lásku a zájem
◊ poslední věci člověka
záležitosti spojené s umíráním, smrtí a s přípravou na ni • záležitosti, povinnosti spojené s úmrtím člověka:
V období kolem Dušiček lidé více myslí na poslední věci člověka.
Hra je komorním příběhem o posledních věcech člověka.
Nejednoho pozůstalého mohou překvapit ceny služeb spojených s posledními věcmi člověka.
◊ pro pravdu se člověk / lidé (nejvíc) zlobí
člověk si těžko přiznává vlastní chyby, nedostatky a pociťuje nelibost při jejich kritice nebo připomenutí
◊ renesanční člověk
všestranně nadaný člověk:
Jan Werich byl renesanční člověk, skvělý dramatik, oblíbený komik a herec.
◊ stát se novým člověkem
výrazně se změnit k lepšímu:
Odseděl si půl roku ve vězení, vrátil se a stal se novým člověkem.
◊ šaty dělají člověka
člověk je často povrchně posuzován podle svého oblečení • vhodný oděv dodává člověku důstojnost a vážnost u okolí
◊ to by člověk blil kolokviální
situace, něčí jednání ap. je nesnesitelné, vzbuzuje krajní odpor:
Mluví uhlazeně, ale člověk by blil, co všechno si dovolí.
Je to laciný trik, jak nalákat neznalé mladé lidi. Z toho by člověk blil.
◊ to jsou dneska lidi! kolokviální vyšší
ten člověk, ti lidé se neumí slušně chovat:
To jsou dneska lidi, vrazí do mě a ani se neomluví.
◊ udělat ze sebe člověka kolokviální vyšší
upravit svůj zevnějšek, učesat se, nalíčit se ap.:
Ráno vstanu, udělám ze sebe člověka a vyrazím do práce.
◊ (všichni) lidé dobré vůle
(všichni) ti, kteří mají dobré úmysly, chtějí být prospěšní druhým ap.:
Obracíme se na lidi dobré vůle s prosbou o finanční dar.
Zápas se zlem v nás a hlavně mimo nás vyžaduje spojení sil všech lidí dobré vůle.
◊ vyznat se v lidech
rozumět povahám a pohnutkám lidí, odhadnout jejich budoucí jednání, chování:
Naše máma se vyzná v lidech, mohla by klidně někde dělat personalistku.
◊ zachovat se jak(o) člověk
projevit se lidsky, humánně, obětavě:
Dlouho se nerozmýšlel, zachoval se jako člověk a šel zachraňovat děti a další lidi.
◊ zlatý člověk
laskavý, hodný, obětavý člověk s porozuměním pro druhé:
Byl to zlatý člověk, léčil lidi, i když na to neměli, dával jim léky.
Mám kolem sebe zlaté lidi, kteří pomáhají nezištně a rádi.
Ona je zlatý člověk, vždycky umí poradit.
◊ známe svoje / své / svý lidi kolokviální
někomu se nedá moc věřit kvůli (špatné) zkušenosti z dřívějška:
Známe svoje lidi, do večera to tady nebude, buď si jist.
Nevěřím, že nebude pít, známe své lidi.
Radši tu práci ještě zkontroluj, známe svý lidi.
◊ žít jak(o) člověk
žít důstojně, plnohodnotně, na určité materiální a kulturní úrovni:
Musím si najít lépe placenou práci, chci žít jako člověk, ne jen přežívat.
→ člověče, čoveče, čéče
zdrobnělé → človíček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[človjek]
(2. j. -ěka, 3., 6. j. -ěku, -ěkovi, 5. j. -ěče, 1. mn. lidé, 2. mn. lidí, 3. mn. lidem, 4. mn. lidi, 5. mn. lidé, 6. mn. lidech, 7. mn. lidmi, příd. jm. přivl. člověkův)
podstatné jméno rodu mužského životného
1.
nejvyspělejší živá bytost, lidský jedinec (muž, žena nebo dítě):
mladý / starý / dospělý člověk
vzdělaný / schopný / inteligentní člověk
známý / cizí člověk
vývoj člověka
zabývat se vztahy mezi lidmi
Člověče, postůj a dívej se!
2. biologie, antropologie
rod a příslušník rodu z čeledi hominidů charakterizovaný zejména rozvojem mozku a ruky syn. homo 1:
Antropologové se domnívají, že tvor, jehož fosilie byly nalezeny, měl blízko k nejstarším zástupcům rodu člověk, tedy Homo.
Více než 24 000 let stará kostra objevená nedávno v Portugalsku dokazuje, že první lidé dnešního typu se mísili s člověkem neandertálským.
□ člověk moudrý biologie, antropologie □ člověk rozumný biologie, antropologie
jediný žijící druh rodu Homo, charakterizovaný rozumovou inteligencí a schopností mluvit, druh, do kterého patří moderní lidé, Homo sapiens
□ člověk vzpřímený biologie, antropologie
vyhynulý druh člověka, který žil před 1,8 miliony až 143 tisíci lety a byl schopen chodit vzpřímeně, Homo erectus
□ člověk zručný biologie, antropologie
vyhynulý druh člověka, který žil před 2,3–1,4 miliony let a dokázal používat i vyrábět primitivní nástroje, Homo habilis
3.
osoba splňující kritéria daná určitou situací, kdo se hodí k výkonu určité činnosti, pracovník:
Potřebujeme člověka na pomocné administrativní práce.
Ministr poslal na kliniku svého člověka, aby zkontroloval výběr pacientů pro operace.
Na naše lidi je spolehnutí.
Pro svoje lidi dělám maximum.
4. ve funkci neurč., zápor. nebo osob. zájmena
blíže neurčená osoba, někdo, kdokoliv, každý • ve spojení se záporným slovesem žádná osoba, nikdo • mluvčí (já), adresát (ty, vy) ap.:
Člověk se může mýlit.
Pokud člověk jede na černo, porušuje zákon.
Lidé toho napovídají!
Člověk by se tu nedovolal.
Člověk nikdy neví.
Kolem miminka se člověk naběhá.
5. jen j. č.
osoba mužského pohlaví syn. muž:
Prožila jsem kus života s nehodným člověkem.
Stál před ní vysoký člověk v koženém kabátě.
□ člověče, nezlob se
desková hra pro dva a více hráčů, při níž se používají figurky a hrací kostka, cílem je dostat co nejrychleji všechny své figurky do domečku
□ ejhle(,) člověk □ hle(,) člověk
1. výraz zpochybňující nebo vyzdvihující podstatu lidství
syn. ecce homo 1
2. umělecké dílo s motivem zbičovaného Ježíše Krista s trnovou korunou jako symbolem lidského utrpení
syn. ecce homo 2
Podle Janova evangelia výrok Piláta Pontského ukazujícího zbičovaného Ježíše Krista s trnovou korunou shromážděnému davu.
□ Syn člověka náboženství
Ježíš Kristus
◊ bolí mě celý člověk ◊ kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
bolí mě celej člověk Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
všechno mě bolí a jsem unavený, vyčerpaný:
Když jsem se vzbudil, měl jsem horečku a bolel mě celý člověk.
Cvičila jsem a druhej den jsem se nemohla ani hnout, bolel mě celej člověk.
→ doklady v korpusu
◊ boží člověk
dobrý, prostý, někdy poněkud naivní člověk:
Je to boží člověk s širokou duší.
Byl dobromyslný a důvěřivý, svým způsobem boží člověk.
→ doklady v korpusu
◊ být [člověk / muž / žena ap.] na svém / pravém místě ◊ být [člověkem / mužem / ženou ap.] na svém / pravém místě
být obzvlášť vhodný k vykonávání určité práce, funkce:
Paní doktorka je člověk na pravém místě, moc nám pomohla.
Je to opravdu muž na pravém místě, těžko hledat lepšího!
Je to ostrá a nekompromisní žena na svém místě.
Má zkušenosti, je člověkem na svém místě.
Ve své profesi je odborníkem na svém místě.
◊ být (taky) jen(om) člověk
být takový, jací lidé jsou, nedokonalý, chybující:
Mrzí mě, že jsem ti neodpověděl dřív, ale jsem prostě jen člověk a mám toho moc.
Jednotlivě se excesy mohou vyskytnout, to ano, jsme taky jenom lidé, ale je jich minimum.
◊ být v jádru dobrý (člověk)
(navzdory problémovému chování, určitým negativním vlastnostem ap.) mít v podstatě dobrý charakter:
Filip je v jádru dobrý člověk, ale po té strašné události se zatvrdil.
Mladíci své matce trochu přerostli přes hlavu, i když jsou to v jádru dobří kluci.
◊ co by (tomu) řekli [lidi / sousedi ap.]
to by se nemělo dělat, mohlo by to vyvolat nežádoucí pozornost a odsudky ostatních, okolí:
Neblázni, to nejde, co by tomu řekli lidi.
Přestaň řešit, co by tomu řekli druzí, je to tvůj život.
Co by tomu řekli sousedi, kdybychom se tam ani neukázali.
◊ [člověk / lidé ap.] od fochu kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
(zkušený) odborník v nějaké oblasti:
Je to člověk od fochu, na jeho rady se můžeš spolehnout.
Časopis je věnován muzikantům, zvukařům a jiným lidem od fochu.
Poradím ti pár drobností, aby se ti starší kolegové od fochu nevysmívali.
◊ [člověk / lidé ap.] (od) pera
kdo se profesionálně zabývá psaním (spisovatel, novinář ap.):
Psát humor je jednou z nejtěžších věcí, které mohou člověka od pera potkat.
Celý život byl člověkem pera.
Desítky lidí od pera lačnily po názorech fenomenálního cyklisty.
Myšlenka spojit osobnosti od pera do PEN klubu se zrodila v Anglii.
◊ [člověk / lidé ap.] se srdcem na dlani
upřímný, otevřený, nezištný člověk:
Je to vzácný, ušlechtilý člověk se srdcem na dlani a velkým smyslem pro humor.
Měli jsme hřejivý pocit z toho, že jsou mezi námi lidé se srdcem na dlani a ochotní pomáhat v nouzi.
Byla to správná ženská se srdcem na dlani.
◊ [člověk / lidé ap.] se srdcem na pravém / správném místě
dobrý, vnímavý, empatický člověk, člověk připravený pomáhat druhým:
Je to člověk se srdcem na pravém místě a tvrzení, že „v nouzi poznáš přítele“, je na něj jako dělané.
Jsem šťastná, že se u nás najdou lidé se srdcem na správném místě, kterým není lhostejný osud druhých.
◊ člověk by neřekl ◊ člověk by to do někoho neřekl
skutečnost je jiná, než se dalo na základě předchozích zkušeností, znalostí předem odhadnout:
Je tu krásný klid, člověk by neřekl, že se nachází jen pár kilometrů od metropole.
Člověk by neřekl, jak obtížné je získat dítě do pěstounské péče.
Člověk by to do tebe neřekl, ale ty jsi romantik!
→ doklady v korpusu
◊ člověk (je) člověku vlkem
člověk se v kritické situaci chová sobecky, tvrdě a cílevědomě upřednostňuje své vlastní zájmy, cíle ap. na úkor ostatních
→ doklady v korpusu
Podle Plautova výroku ze hry Komedie oslovská.
◊ člověk je tvor společenský
člověk je předurčen k žití ve společnosti:
Člověk je tvor společenský a touha po někom blízkém je přirozená.
Podle Aristotelova výroku ze spisu Politika.
◊ člověk míní (a) pánbůh / Pánbůh mění ◊ člověk míní (a) (Pán) Bůh mění
ne vše se vždy podaří tak, jak očekáváme, plánujeme ap.
◊ člověk nemůže mít všechno
nelze vždy uskutečnit každé přání, je rozumné spokojit se s tím, čeho člověk může dosáhnout
◊ člověk nikdy neví
nikdy si nemůžeme být ničím zcela jistí, člověk by měl být připravený na všechny možnosti a nepočítat jen s dobrým výsledkem:
Snad přijde, ale u něho člověk nikdy neví.
◊ člověk si nevybere ◊ to si člověk nevybere
všechny možnosti jsou neuspokojivé:
Teď je prý ošklivě a deštivo všude, člověk si nevybere.
Bude to na začátek těžký soupeř, ale to si člověk nevybere.
◊ člověk si zvykne i na šibenici
člověk je schopný přizpůsobit se a zvyknout si na všechno
◊ člověk z lidu
člověk prostého původu (často ve vyšším společenském postavení) jednající, chovající se tak, jak je typické pro neprivilegované, běžné lidi:
Politik si udržuje image člověka z lidu, nevystupuje nabubřele a prosazuje zdravý selský rozum.
◊ člověk z masa a kostí / krve
člověk s přirozenými, běžnými lidskými vlastnostmi a slabostmi:
Cílem dokumentu bylo ukázat prezidenta jako člověka z masa a kostí.
Nebyl světec ani anděl, byl to člověk z masa a krve.
◊ člověk žije jen(om) jednou
je třeba vyzkoušet všechno, co život nabízí, zejména bez zábran vychutnávat různé požitky, radosti:
Člověk žije jen jednou, a proto by měl vyzkoušet všechno, co mu život postaví do cesty.
Člověk žije jen jednou, život utíká, a proto je třeba si ho užít.
◊ člověkem / lidmi nedotčený
v původním, přírodním stavu, nezasažený lidskou činností, zejména civilizačním působením:
Zvláště cennými, člověkem nedotčenými místy jsou rozsáhlá rašeliniště s řadou chráněných druhů rostlin.
Brodili jsme se přes rozvodněné řeky a prodírali se lidmi nedotčenými lesy.
◊ [chodit / jít ap.] mezi lidi
chodit do společnosti, udržovat společenské styky, navštěvovat rušná místa
◊ chovat se jak(o) člověk / lidé / lidi
chovat se slušně, zdvořile, v souladu se společenskými normami:
Chovej se jako člověk, nesrkej a nemlaskej.
Přestože máme odlišné názory, můžeme se k sobě chovat jako lidé a vzájemně se respektovat.
Měli byste se chovat jako lidi, ne jako gauneři.
◊ chybami se člověk učí
vlastními chybami a omyly získává člověk cenné zkušenosti
◊ kolik lidí, tolik chutí
každý má vlastní vkus, každý má rád něco jiného
◊ kolik řečí / jazyků umíš / znáš, tolikrát jsi člověkem
znalost cizích jazyků obohacuje životní rozhled, pomáhá lépe chápat život a myšlení lidí v cizích zemích
◊ malý český člověk expresivní
obyčejný, řadový příslušník českého národa bez širšího rozhledu, často opatrnický a prospěchářský:
Za totality bylo hlavním rysem malého českého člověka švejkování.
◊ [můj / náš ap.] člověk
1. kdo je někomu sympatický, má velmi podobné zájmy, postoje, názory • kdo odpovídá očekáváním, požadavkům někoho:
Když někdo umí tancovat, zpívat a ještě hrát, tak to je můj člověk.
Pokud máš zkušenosti a máš chuť se dál rozvíjet, tak jsi náš člověk.
2. kdo patří k něčímu kolektivu, společenství ap., kdo pracuje, vystupuje v jeho zájmu:
Nasadíme na něj našeho člověka, který ho bude sledovat na každém kroku.
Pozor na něj, myslím, že je to jejich člověk.
◊ něco vyžaduje celého člověka
něco je velmi náročné, je nutné se tomu věnovat naplno:
Lékařská profese je poslání a vyžaduje celého člověka.
◊ nejen chlebem živ je člověk
k plnohodnotnému životu patří i jiné než hmotné věci, např. dobré vztahy, kultura, rozptýlení
◊ nejen [prací / sportem / jídlem ap.] živ je člověk ◊ nejen [prací / sportem / jídlem ap.] je člověk živ
práce, sport, jídlo ap. jsou v životě sice důležité, ale nemělo by se pro ně zapomínat na jiné věci
◊ nejsou lidi kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
neexistují, nedají se sehnat lidé, odborníci nebo pracovníci ochotní věnovat se určité práci (často jako výmluva):
V oddíle je špatné funkcionářské zázemí, nejsou lidi.
Šéfové oddělení si stěžovali, že nejsou lidi.
Dříve jsme toho v obci organizovali víc, ale nejsou lidi.
◊ není dobře člověku samotnému knižní
člověk nemá být sám, potřebuje partnera, partnerku • člověk potřebuje společnost druhých
Podle bible Hospodinův výrok.
◊ není na světě člověk ten, aby se zavděčil / zalíbil / zachoval lidem všem
nelze uspokojit každého, není možné všem vyhovět
◊ neštěstí nechodí po horách, ale po lidech
každého někdy v životě potká nějaké neštěstí, neblahá událost
◊ pes je nejlepší přítel člověka
pes je věrný, spolehlivý, projevuje vůči lidem nezištnou lásku a zájem
◊ poslední věci člověka
záležitosti spojené s umíráním, smrtí a s přípravou na ni • záležitosti, povinnosti spojené s úmrtím člověka:
V období kolem Dušiček lidé více myslí na poslední věci člověka.
Hra je komorním příběhem o posledních věcech člověka.
Nejednoho pozůstalého mohou překvapit ceny služeb spojených s posledními věcmi člověka.
◊ pro pravdu se člověk / lidé (nejvíc) zlobí
člověk si těžko přiznává vlastní chyby, nedostatky a pociťuje nelibost při jejich kritice nebo připomenutí
◊ renesanční člověk
všestranně nadaný člověk:
Jan Werich byl renesanční člověk, skvělý dramatik, oblíbený komik a herec.
◊ stát se novým člověkem
výrazně se změnit k lepšímu:
Odseděl si půl roku ve vězení, vrátil se a stal se novým člověkem.
◊ šaty dělají člověka
člověk je často povrchně posuzován podle svého oblečení • vhodný oděv dodává člověku důstojnost a vážnost u okolí
◊ to by člověk blil kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní◊ z toho by člověk blil kolokviálníJako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
situace, něčí jednání ap. je nesnesitelné, vzbuzuje krajní odpor:
Mluví uhlazeně, ale člověk by blil, co všechno si dovolí.
Je to laciný trik, jak nalákat neznalé mladé lidi. Z toho by člověk blil.
◊ to jsou dneska lidi! kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
ten člověk, ti lidé se neumí slušně chovat:
To jsou dneska lidi, vrazí do mě a ani se neomluví.
◊ udělat ze sebe člověka kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
upravit svůj zevnějšek, učesat se, nalíčit se ap.:
Ráno vstanu, udělám ze sebe člověka a vyrazím do práce.
◊ (všichni) lidé dobré vůle
(všichni) ti, kteří mají dobré úmysly, chtějí být prospěšní druhým ap.:
Obracíme se na lidi dobré vůle s prosbou o finanční dar.
Zápas se zlem v nás a hlavně mimo nás vyžaduje spojení sil všech lidí dobré vůle.
◊ vyznat se v lidech
rozumět povahám a pohnutkám lidí, odhadnout jejich budoucí jednání, chování:
Naše máma se vyzná v lidech, mohla by klidně někde dělat personalistku.
◊ zachovat se jak(o) člověk
projevit se lidsky, humánně, obětavě:
Dlouho se nerozmýšlel, zachoval se jako člověk a šel zachraňovat děti a další lidi.
◊ zlatý člověk
laskavý, hodný, obětavý člověk s porozuměním pro druhé:
Byl to zlatý člověk, léčil lidi, i když na to neměli, dával jim léky.
Mám kolem sebe zlaté lidi, kteří pomáhají nezištně a rádi.
Ona je zlatý člověk, vždycky umí poradit.
◊ známe svoje / své / svý lidi kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
někomu se nedá moc věřit kvůli (špatné) zkušenosti z dřívějška:
Známe svoje lidi, do večera to tady nebude, buď si jist.
Nevěřím, že nebude pít, známe své lidi.
Radši tu práci ještě zkontroluj, známe svý lidi.
◊ žít jak(o) člověk
žít důstojně, plnohodnotně, na určité materiální a kulturní úrovni:
Musím si najít lépe placenou práci, chci žít jako člověk, ne jen přežívat.
Poznámka Tvar 1. a 5. pádu množného čísla lidi je stylově nižší varianta.
→ člověče, čoveče, čéče
zdrobnělé → človíček
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)