blýskat
[bliːskat]
(3. j. -ká, rozk. -kej, čin. -kal, podst. jm. -kání)
sloveso nedokonavé
(co blýská kde)
(o světle)
projevovat se krátkým jasem, zábleskem:
V sále blýskaly fotoaparáty.
Nad hlavami tanečníků blýskaly stroboskopy.
◊ blýskat někomu v očích
1. (o pocitu, citu, myšlence) projevovat se výrazem v očích:
V očích jim blýskalo nadšení.
V očích mu blýská špatně utajovaná touha po moci.
2. výrazem v očích vyjadřovat nějaký cit, pocit (radost, zlost ap.):
V očích mu zlověstně blýskalo.
Trhla sebou a v očích jí blýskalo.
◊ blýskat očima / pohledem
vyjadřovat prostřednictvím očí nějaký silný cit, pocit:
Zlostně blýskal očima / pohledem.
◊ oči (se) někomu blýskají
výraz v očích vyjadřuje, že je někdo rozrušený, cítí silné emoce:
Oči se mu blýskaly spravedlivým hněvem.
Oči mu blýskaly nadšením.
dokonavé → blýsknout
→ i blýskat se 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bliːskat]
(3. j. -ká, rozk. -kej, čin. -kal, podst. jm. -kání)
sloveso nedokonavé
(co blýská kde)
(o světle)
projevovat se krátkým jasem, zábleskem:
V sále blýskaly fotoaparáty.
Nad hlavami tanečníků blýskaly stroboskopy.
◊ blýskat někomu v očích
1. (o pocitu, citu, myšlence) projevovat se výrazem v očích:
V očích jim blýskalo nadšení.
V očích mu blýská špatně utajovaná touha po moci.
2. výrazem v očích vyjadřovat nějaký cit, pocit (radost, zlost ap.):
V očích mu zlověstně blýskalo.
Trhla sebou a v očích jí blýskalo.
◊ blýskat očima / pohledem
vyjadřovat prostřednictvím očí nějaký silný cit, pocit:
Zlostně blýskal očima / pohledem.
◊ oči (se) někomu blýskají
výraz v očích vyjadřuje, že je někdo rozrušený, cítí silné emoce:
Oči se mu blýskaly spravedlivým hněvem.
Oči mu blýskaly nadšením.
dokonavé → blýsknout
→ i blýskat se 2
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)