blouznivý
[blo͡uzňɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
1. expresivní
oddávající se nereálným představám, snům • svědčící o tom:
blouznivý snílek
blouznivé nápady
prázdná hesla blouznivých idealistů
2.
doprovázený projevy zmatenosti:
blouznivá horečka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blo͡uzňɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
1. expresivní
oddávající se nereálným představám, snům • svědčící o tom:
blouznivý snílek
blouznivé nápady
prázdná hesla blouznivých idealistů
2.
doprovázený projevy zmatenosti:
blouznivá horečka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)