blokovat
[blokovat]
(1. j. -kuji, -kuju, 3. j. -kuje, 3. mn. -kují, -kujou, rozk. -kuj, čin. -koval, trp. -kován, podst. jm. -kování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨fr.<niz.⟩
1. (kdo blokuje co)
znemožňovat, znemožnit (politický, obchodní aj.) styk blokádou, uzavřením přístupu do nějakého prostoru:
Vláda blokuje dodávky potravin a léků do míst ovládaných povstalci.
Vojákům se dařilo blokovat pobřeží, především přístavy.
2. (kdo blokuje co)
na protest zamezovat, zamezit přístupu do nějakého prostoru nebo bránit, zabránit průběhu nějaké činnosti:
Aktivisté blokovali hraniční přechod.
Odpůrci globalizace blokovali vstup delegátů na jednání.
podst. jm. Zemědělci hrozili blokováním dálnic.
3. (kdo, co blokuje co)
omezovat, omezit, zamezovat, zamezit přístup, průchod vytvořením překážky:
Cestu blokují dva vyvrácené stromy.
Gauč blokuje dveře na balkon.
Bodyguard blokoval přístup ke vchodu.
4. (kdo, co blokuje co)
znemožňovat, znemožnit průběh nějaké činnosti, procesu ap.:
Poslanci blokovali navrhované reformy.
Prodej pozemku blokuje zákon o půdě.
Celý večer blokovala telefon.
Webová stránka je blokována firewallem.
Zvýšenou funkci štítné žlázy potlačují léky, které blokují tvorbu hormonů.
podst. jm. Za blokování tísňové linky hrozí postih.
5. (kdo blokuje co; co komu)
dočasně přerušovat, přerušit činnost, chod, provoz:
blokovat ztracenou kreditní kartu / kradený mobilní telefon
Exekutor mu blokoval účet.
podst. jm. zajistit si blokování SIM karty
příd. jm. Má blokovaný řidičský průkaz.
6. profesní mluva: sport (kdo blokuje koho4, co; koho4 čím; ~)
(v některých kolektivních sportech) bránit, zabránit střele soupeře:
blokovat hráče v poli
blokovat smeč protihráče
Blokoval soupeře tělem.
Domácí hráčky dobře blokovaly a set vyhrály.
podst. jm. Vyniká střelecky i při blokování míčů.
příd. jm. blokovaná střela
7. (kdo blokuje co; co {pro koho; komu})
předem zajišťovat, zajistit, že něco bude vyhrazené pro konkrétní osobu nebo cíl, zamluvit, vyhradit, rezervovat:
Pátky si blokuje na porady.
Částka je blokována na mzdy.
Vstupenky je možné blokovat přes internet.
Část lístků je blokována pro novináře.
příd. jm. V den utkání půjdou všechna nevyzvednutá blokovaná místa do volného prodeje.
dokonavé k 4, 5, 7 → i bloknout 1–3
dokonavé k 1–7 → i zablokovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blokovat]
(1. j. -kuji, -kuju, 3. j. -kuje, 3. mn. -kují, -kujou, rozk. -kuj, čin. -koval, trp. -kován, podst. jm. -kování)
sloveso nedokonavé i dokonavé
⟨fr.<niz.⟩
1. (kdo blokuje co)
znemožňovat, znemožnit (politický, obchodní aj.) styk blokádou, uzavřením přístupu do nějakého prostoru:
Vláda blokuje dodávky potravin a léků do míst ovládaných povstalci.
Vojákům se dařilo blokovat pobřeží, především přístavy.
2. (kdo blokuje co)
na protest zamezovat, zamezit přístupu do nějakého prostoru nebo bránit, zabránit průběhu nějaké činnosti:
Aktivisté blokovali hraniční přechod.
Odpůrci globalizace blokovali vstup delegátů na jednání.
podst. jm. Zemědělci hrozili blokováním dálnic.
3. (kdo, co blokuje co)
omezovat, omezit, zamezovat, zamezit přístup, průchod vytvořením překážky:
Cestu blokují dva vyvrácené stromy.
Gauč blokuje dveře na balkon.
Bodyguard blokoval přístup ke vchodu.
4. (kdo, co blokuje co)
znemožňovat, znemožnit průběh nějaké činnosti, procesu ap.:
Poslanci blokovali navrhované reformy.
Prodej pozemku blokuje zákon o půdě.
Celý večer blokovala telefon.
Webová stránka je blokována firewallem.
Zvýšenou funkci štítné žlázy potlačují léky, které blokují tvorbu hormonů.
podst. jm. Za blokování tísňové linky hrozí postih.
5. (kdo blokuje co; co komu)
dočasně přerušovat, přerušit činnost, chod, provoz:
blokovat ztracenou kreditní kartu / kradený mobilní telefon
Exekutor mu blokoval účet.
podst. jm. zajistit si blokování SIM karty
příd. jm. Má blokovaný řidičský průkaz.
6. profesní mluva: sport (kdo blokuje koho4, co; koho4 čím; ~)
(v některých kolektivních sportech) bránit, zabránit střele soupeře:
blokovat hráče v poli
blokovat smeč protihráče
Blokoval soupeře tělem.
Domácí hráčky dobře blokovaly a set vyhrály.
podst. jm. Vyniká střelecky i při blokování míčů.
příd. jm. blokovaná střela
7. (kdo blokuje co; co {pro koho; komu})
předem zajišťovat, zajistit, že něco bude vyhrazené pro konkrétní osobu nebo cíl, zamluvit, vyhradit, rezervovat:
Pátky si blokuje na porady.
Částka je blokována na mzdy.
Vstupenky je možné blokovat přes internet.
Část lístků je blokována pro novináře.
příd. jm. V den utkání půjdou všechna nevyzvednutá blokovaná místa do volného prodeje.
dokonavé k 4, 5, 7 → i bloknout 1–3
dokonavé k 1–7 → i zablokovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)