blokař
[blokař̥], 2. j. [blokaře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
(ve volejbalu) hráč blokující útok soupeře u sítě:
hrát na postu blokaře
S útokem soupeře si blokaři snadno poradili.
► blokařka
[blokař̥ka], 2. mn. [blokařek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Blokařky dobře bránily na síti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blokař̥], 2. j. [blokaře]
(2. j. -ře, 3., 6. j. -ři, -řovi, 1. mn. -ři)
podstatné jméno rodu mužského životného
(ve volejbalu) hráč blokující útok soupeře u sítě:
hrát na postu blokaře
S útokem soupeře si blokaři snadno poradili.
► blokařka
[blokař̥ka], 2. mn. [blokařek]
(2. j. -řky, 2. mn. -řek)
podstatné jméno rodu ženského
Blokařky dobře bránily na síti.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)