blekotavý
[blekotaviː]
přídavné jméno
expresivní
1.
nesouvislý, nesrozumitelný, někdy nesmyslný:
blekotavé výmluvy
2.
který bezobsažně, nesrozumitelně, nesouvisle mluví:
blekotavý strejda
blekotavý politik
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blekotaviː]
přídavné jméno
expresivní
1.
nesouvislý, nesrozumitelný, někdy nesmyslný:
blekotavé výmluvy
2.
který bezobsažně, nesrozumitelně, nesouvisle mluví:
blekotavý strejda
blekotavý politik
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)