bledule
[bledule]
(2. j. -le)
podstatné jméno rodu ženského
1.
rostlina s podzemní cibulí, dlouhými úzkými listy, vzpřímeným bezlistým stonkem a převislými bílými zvonkovitými květy:
porosty rozkvetlých bledulí
zahrádky plné sněženek, bledulí a krokusů
Kde roztál sníh, začaly kvést bledule.
bot. bledule jarní Leucojum vernum
2. expresivní
bledý člověk, zprav. bledá dívka nebo žena:
Ona byla vždycky taková bledule.
Pokud patříte mezi bledule, nezapomeňte používat tvářenku.
► bledulka
[bledulka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
kvítky bledulek
V zahrádkách rozkvétají první sněženky a bledulky.
2.
Někdo má tmavší pleť, někdo je spíš bledulka.
Z bledulky vyrostla dívka obdařená neobvyklou krásou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bledule]
(2. j. -le)
podstatné jméno rodu ženského
1.
rostlina s podzemní cibulí, dlouhými úzkými listy, vzpřímeným bezlistým stonkem a převislými bílými zvonkovitými květy:
porosty rozkvetlých bledulí
zahrádky plné sněženek, bledulí a krokusů
Kde roztál sníh, začaly kvést bledule.
bot. bledule jarní Leucojum vernum
2. expresivní
bledý člověk, zprav. bledá dívka nebo žena:
Ona byla vždycky taková bledule.
Pokud patříte mezi bledule, nezapomeňte používat tvářenku.
► bledulka
[bledulka]
(2. j. -lky, 2. mn. -lek)
podstatné jméno rodu ženského
1.
kvítky bledulek
V zahrádkách rozkvétají první sněženky a bledulky.
2.
Někdo má tmavší pleť, někdo je spíš bledulka.
Z bledulky vyrostla dívka obdařená neobvyklou krásou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)