Zveřejněná hesla
Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku a až č jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).
Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.
Právní upozornění
Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.
ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.
[blaːzen]
(2. j. -zna, 3., 6. j. -znovi, -znu, 1. mn. -zni, příd. jm. přivl. bláznův)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
duševně nemocný, pomatený člověk:
Je to blázen, léčil se i na psychiatrii.
Mnozí jej považovali za podivína a vyšinutého blázna.
Označení duševně nemocného člověka slovem blázen může být vnímáno jako nezdvořilé.
2. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nerozumně, nerozvážně jednající, chovající se člověk, hlupák:
Jen blázen by mohl investovat do tak nejistého podniku.
Byl jsem blázen, když jsem mu věřil.
Nebuď blázen a nech si poradit.
Je to starý blázen bez kapky soudnosti.
3. kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kdo se něčemu věnuje s mimořádným zaujetím, nadšenec:
fotbalový / divadelní / počítačový blázen
Jsme parta bláznů, kterým jde o záchranu památky.
4. historické
služebník obveselující pána, společnost u dvora syn. šašek:
dvorní blázen
Panovníci si na dvorech drželi blázny.
příd. jm. přivl. Krále rozveselovaly bláznovy šprýmy.
◊ být do něčeho (úplný / celý) blázen
věnovat se něčemu s velkým, mimořádným zaujetím • mít něco velmi rád:
Náš syn je blázen do fotbalu.
Jsem úplný blázen do cestování.
Je celý blázen do muziky.
◊ být do někoho blázen
být do někoho zamilovaný, někoho velmi obdivovat:
Bylo na něm vidět, že je do ní blázen.
Je do toho zpěváka blázen, já nevím, co na něm vidí.
◊ dělat si / tropit si z někoho blázny
dělat si z někoho legraci, znevažovat, zesměšňovat ho:
Nejdřív si mysleli, že si z nich dělám blázny, pak se jim ale můj nápad zalíbil.
Nemám rád, když si ze mě někdo tropí blázny.
◊ chovat se jak(o) blázen
jednat hloupě, pošetile:
Zamilovaný člověk se chová jako blázen.
◊ jak(o) blázen
(ve spojení s podstatným jménem) mající velké rozměry, velký • (ve spojení se slovesem) nad obvyklou míru, velmi, přehnaně:
dům jak blázen
Smál se jako blázen.
Záda mě bolela jako blázen.
Jel autem jako blázen, málem jsme se vybourali. velmi rychle
◊ koukat (na to) jak(o) blázen
být velmi překvapený, zaskočený:
Koukám jako blázen, já to tady vůbec nepoznávám.
◊ mít někoho za blázna
považovat někoho za nerozumného, pošetilého člověka:
Všichni kolem ji měli za blázna, ale ona vždy věřila, že se její životní sen naplní.
◊ moudrý blázen
(často o středověkém šaškovi) člověk, který prostřednictvím zdánlivě nerozumných, pošetilých výroků nebo činů ukazuje pravdu:
Titulním hrdinou divadelní hry je věčný tulák a moudrý blázen Enšpígl.
◊ tichý blázen
kdo se jeví jako podivín, protože se náruživě věnuje nějakému klidnému koníčku, zálibě:
Výstava neukazuje chytání ryb jako zábavu tichých bláznů, ale jako sport.
◊ to jsem blázen ◊ jsem z toho blázen
to nechápu, jsem z toho zmatený:
To jsem blázen, tohle že je teď moderní?
Ještě před chvílí jsem ty klíče měl v ruce, to jsem z toho blázen.
Už jsem z toho blázen, každý radí něco jiného.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
