blázen
[blaːzen]
(2. j. -zna, 3., 6. j. -znovi, -znu, 1. mn. -zni, příd. jm. přivl. bláznův)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. kolokviální vyšší
duševně nemocný, pomatený člověk:
Je to blázen, léčil se i na psychiatrii.
Mnozí jej považovali za podivína a vyšinutého blázna.
Označení duševně nemocného člověka slovem blázen může být vnímáno jako nezdvořilé.
2. kolokviální vyšší
nerozumně, nerozvážně jednající, chovající se člověk, hlupák:
Jen blázen by mohl investovat do tak nejistého podniku.
Byl jsem blázen, když jsem mu věřil.
Nebuď blázen a nech si poradit.
Je to starý blázen bez kapky soudnosti.
3. kolokviální vyšší
kdo se něčemu věnuje s mimořádným zaujetím, nadšenec:
fotbalový / divadelní / počítačový blázen
Jsme parta bláznů, kterým jde o záchranu památky.
4. historické
služebník obveselující pána, společnost u dvora syn. šašek:
dvorní blázen
Panovníci si na dvorech drželi blázny.
příd. jm. přivl. Krále rozveselovaly bláznovy šprýmy.
◊ být do něčeho (úplný / celý) blázen
věnovat se něčemu s velkým, mimořádným zaujetím • mít něco velmi rád:
Náš syn je blázen do fotbalu.
Jsem úplný blázen do cestování.
Je celý blázen do muziky.
◊ být do někoho blázen
být do někoho zamilovaný, někoho velmi obdivovat:
Bylo na něm vidět, že je do ní blázen.
Je do toho zpěváka blázen, já nevím, co na něm vidí.
◊ dělat si / tropit si z někoho blázny
dělat si z někoho legraci, znevažovat, zesměšňovat ho:
Nejdřív si mysleli, že si z nich dělám blázny, pak se jim ale můj nápad zalíbil.
Nemám rád, když si ze mě někdo tropí blázny.
◊ chovat se jak(o) blázen
jednat hloupě, pošetile:
Zamilovaný člověk se chová jako blázen.
◊ jak(o) blázen
(ve spojení s podstatným jménem) mající velké rozměry, velký • (ve spojení se slovesem) nad obvyklou míru, velmi, přehnaně:
dům jak blázen
Smál se jako blázen.
Záda mě bolela jako blázen.
Jel autem jako blázen, málem jsme se vybourali. velmi rychle
◊ koukat (na to) jak(o) blázen
být velmi překvapený, zaskočený:
Koukám jako blázen, já to tady vůbec nepoznávám.
◊ mít někoho za blázna
považovat někoho za nerozumného, pošetilého člověka:
Všichni kolem ji měli za blázna, ale ona vždy věřila, že se její životní sen naplní.
◊ moudrý blázen
(často o středověkém šaškovi) člověk, který prostřednictvím zdánlivě nerozumných, pošetilých výroků nebo činů ukazuje pravdu:
Titulním hrdinou divadelní hry je věčný tulák a moudrý blázen Enšpígl.
◊ tichý blázen
kdo se jeví jako podivín, protože se náruživě věnuje nějakému klidnému koníčku, zálibě:
Výstava neukazuje chytání ryb jako zábavu tichých bláznů, ale jako sport.
◊ to jsem blázen ◊ jsem z toho blázen
to nechápu, jsem z toho zmatený:
To jsem blázen, tohle že je teď moderní?
Ještě před chvílí jsem ty klíče měl v ruce, to jsem z toho blázen.
Už jsem z toho blázen, každý radí něco jiného.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blaːzen]
(2. j. -zna, 3., 6. j. -znovi, -znu, 1. mn. -zni, příd. jm. přivl. bláznův)
podstatné jméno rodu mužského životného
1. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
duševně nemocný, pomatený člověk:
Je to blázen, léčil se i na psychiatrii.
Mnozí jej považovali za podivína a vyšinutého blázna.
Označení duševně nemocného člověka slovem blázen může být vnímáno jako nezdvořilé.
2. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
nerozumně, nerozvážně jednající, chovající se člověk, hlupák:
Jen blázen by mohl investovat do tak nejistého podniku.
Byl jsem blázen, když jsem mu věřil.
Nebuď blázen a nech si poradit.
Je to starý blázen bez kapky soudnosti.
3. kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivníJako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
kdo se něčemu věnuje s mimořádným zaujetím, nadšenec:
fotbalový / divadelní / počítačový blázen
Jsme parta bláznů, kterým jde o záchranu památky.
4. historické
služebník obveselující pána, společnost u dvora syn. šašek:
dvorní blázen
Panovníci si na dvorech drželi blázny.
příd. jm. přivl. Krále rozveselovaly bláznovy šprýmy.
◊ být do něčeho (úplný / celý) blázen
věnovat se něčemu s velkým, mimořádným zaujetím • mít něco velmi rád:
Náš syn je blázen do fotbalu.
Jsem úplný blázen do cestování.
Je celý blázen do muziky.
◊ být do někoho blázen
být do někoho zamilovaný, někoho velmi obdivovat:
Bylo na něm vidět, že je do ní blázen.
Je do toho zpěváka blázen, já nevím, co na něm vidí.
◊ dělat si / tropit si z někoho blázny
dělat si z někoho legraci, znevažovat, zesměšňovat ho:
Nejdřív si mysleli, že si z nich dělám blázny, pak se jim ale můj nápad zalíbil.
Nemám rád, když si ze mě někdo tropí blázny.
◊ chovat se jak(o) blázen
jednat hloupě, pošetile:
Zamilovaný člověk se chová jako blázen.
◊ jak(o) blázen
(ve spojení s podstatným jménem) mající velké rozměry, velký • (ve spojení se slovesem) nad obvyklou míru, velmi, přehnaně:
dům jak blázen
Smál se jako blázen.
Záda mě bolela jako blázen.
Jel autem jako blázen, málem jsme se vybourali. velmi rychle
◊ koukat (na to) jak(o) blázen
být velmi překvapený, zaskočený:
Koukám jako blázen, já to tady vůbec nepoznávám.
◊ mít někoho za blázna
považovat někoho za nerozumného, pošetilého člověka:
Všichni kolem ji měli za blázna, ale ona vždy věřila, že se její životní sen naplní.
◊ moudrý blázen
(často o středověkém šaškovi) člověk, který prostřednictvím zdánlivě nerozumných, pošetilých výroků nebo činů ukazuje pravdu:
Titulním hrdinou divadelní hry je věčný tulák a moudrý blázen Enšpígl.
◊ tichý blázen
kdo se jeví jako podivín, protože se náruživě věnuje nějakému klidnému koníčku, zálibě:
Výstava neukazuje chytání ryb jako zábavu tichých bláznů, ale jako sport.
◊ to jsem blázen ◊ jsem z toho blázen
to nechápu, jsem z toho zmatený:
To jsem blázen, tohle že je teď moderní?
Ještě před chvílí jsem ty klíče měl v ruce, to jsem z toho blázen.
Už jsem z toho blázen, každý radí něco jiného.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)