blaze
[blaze]
příslovce
1.
ve stavu spokojenosti, šťastně, dobře:
mít se blaze
Při objetí se uvolňuje napětí a my se cítíme blaze.
Žij blaze! přání při rozloučení
2. v přísudku (kde)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje kladně hodnocený stav prostředí, příjemně, dobře:
Na Balatonu bývalo blaze.
Zatímco v nížinách se lidé minulý týden dusili pod smogovou pokličkou, na horách bylo blaze.
3. v přísudku (komu)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje, že někdo prožívá příjemný stav, spokojenost:
Dali jsme si tři dorty a kávu a bylo nám blaze.
přen. V botách na míru je nohám blaze.
◊ v Praze je blaze, ale draze
pobyt, život v Praze je příjemný, ale nákladný, dražší než jinde
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blaze]
příslovce
1.
ve stavu spokojenosti, šťastně, dobře:
mít se blaze
Při objetí se uvolňuje napětí a my se cítíme blaze.
Žij blaze! přání při rozloučení
2. v přísudku (kde)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje kladně hodnocený stav prostředí, příjemně, dobře:
Na Balatonu bývalo blaze.
Zatímco v nížinách se lidé minulý týden dusili pod smogovou pokličkou, na horách bylo blaze.
3. v přísudku (komu)
(zejména ve spojení se slovesem být)
vyjadřuje, že někdo prožívá příjemný stav, spokojenost:
Dali jsme si tři dorty a kávu a bylo nám blaze.
přen. V botách na míru je nohám blaze.
◊ v Praze je blaze, ale draze
pobyt, život v Praze je příjemný, ale nákladný, dražší než jinde
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)