gratulovat
[gratulovat]
(1. j. -luji, -luju, 3. j. -luje, 3. mn. -lují, -lujou, rozk. -luj, čin. -loval, trp. -lováno, podst. jm. -lování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo gratuluje {komu; k čemu})
ústně nebo písemně vyjadřovat přání všeho dobrého nebo uznání (k jubileu, sňatku, dosažení úspěchu ap.) syn. blahopřát:
gratulovat k narozeninám / životnímu jubileu
gratulovat novomanželům
Desítky lidí mu gratulovaly k vítězství.
Srdečně gratulujeme!
dokonavé → pogratulovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[gratulovat]
(1. j. -luji, -luju, 3. j. -luje, 3. mn. -lují, -lujou, rozk. -luj, čin. -loval, trp. -lováno, podst. jm. -lování)
sloveso nedokonavé
⟨lat.⟩
(kdo gratuluje {komu; k čemu})
ústně nebo písemně vyjadřovat přání všeho dobrého nebo uznání (k jubileu, sňatku, dosažení úspěchu ap.) syn. blahopřát:
gratulovat k narozeninám / životnímu jubileu
gratulovat novomanželům
Desítky lidí mu gratulovaly k vítězství.
Srdečně gratulujeme!
dokonavé → pogratulovat
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)