blahý
[blahiː]
(2. st. blažší)
přídavné jméno
kniž.
působící blaho, štěstí, spokojenost • svědčící o nich, velmi příjemný:
blahý pocit domova a přátelství
představy o blahé budoucnosti
vzpomínat na blahé časy
Lepší žít v blahé nevědomosti, než poznat krutou pravdu.
◊ blahé paměti
uchovávaný ve vědomí lidí v dobré pověsti, získané za života nebo doby existence:
Svatopluk Pluskal, slavný fotbalista blahé paměti, se narodil v roce 1930 ve Zlíně.
◊ blahé vědomí
pocit člověka vyplývající z plného uspokojení nad něčím, s něčím:
Rozcházíme se s blahým vědomím, že se shodujeme v názorech.
◊ v blahé naději
v naivním, zbytečném očekávání:
Žijeme v blahé naději, že čím je výrobek dražší, tak tím je kvalitnější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blahiː]
(2. st. blažší)
přídavné jméno
kniž.
působící blaho, štěstí, spokojenost • svědčící o nich, velmi příjemný:
blahý pocit domova a přátelství
představy o blahé budoucnosti
vzpomínat na blahé časy
Lepší žít v blahé nevědomosti, než poznat krutou pravdu.
◊ blahé paměti
uchovávaný ve vědomí lidí v dobré pověsti, získané za života nebo doby existence:
Svatopluk Pluskal, slavný fotbalista blahé paměti, se narodil v roce 1930 ve Zlíně.
◊ blahé vědomí
pocit člověka vyplývající z plného uspokojení nad něčím, s něčím:
Rozcházíme se s blahým vědomím, že se shodujeme v názorech.
◊ v blahé naději
v naivním, zbytečném očekávání:
Žijeme v blahé naději, že čím je výrobek dražší, tak tím je kvalitnější.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)