bluma I
[bluma]
(2. j. -my)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
1.
středně vysoký ovocný strom s okrouhlými listy, bílými květy a dužnatými plody, bot. slivoň bluma Prunus domestica subsp. italica:
Zasadili jsme na zahradě blumu.
Blumy je třeba při tvorbě plodů vydatně zalévat.
2.
kulovitý plod tohoto stromu s modrou, červenou nebo žlutou slupkou a menší peckou:
zralé / šťavnaté blumy
česat blumy
Z blum je výborná pálenka.
Ze zahrad zavoněly blumy a letní jablka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bluma]
(2. j. -my)
podstatné jméno rodu ženského
⟨něm.⟩
1.
středně vysoký ovocný strom s okrouhlými listy, bílými květy a dužnatými plody, bot. slivoň bluma Prunus domestica subsp. italica:
Zasadili jsme na zahradě blumu.
Blumy je třeba při tvorbě plodů vydatně zalévat.
2.
kulovitý plod tohoto stromu s modrou, červenou nebo žlutou slupkou a menší peckou:
zralé / šťavnaté blumy
česat blumy
Z blum je výborná pálenka.
Ze zahrad zavoněly blumy a letní jablka.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)