blízko I
[bliːsko]
(2. st. blíž, blíže)
příslovce
v malé (nebo do malé) místní, časové ap. vzdálenosti, nedaleko op. daleko I/1:
Do školy to má blízko.
Jaro už je blízko.
Města jsou u sebe blízko.
Tygřice přistoupila nebezpečně blízko ke krotiteli.
Přistupte blíž.
Teploty se propadly blíže k bodu mrazu.
Brankář stál blíž u levé tyče.
Tamten dům je nejblíž
Zaparkoval co nejblíže od svého domu.
◊ mít blízko k něčemu / někomu
1. mít k něčemu, někomu kladný vztah, zajímat se o něco, někoho:
Má blízko k hudbě.
V mládí měla blízko ke sportu, hrála házenou.
Ty dvě měly k sobě velmi blízko a dobře si rozuměly.
2. mít s někým, něčím shodné nebo podobné vlastnosti, schopnosti ap.:
Romská muzika má blízko k jazzu.
V určitých ohledech má šimpanz blíž k člověku než ke gorile.
→ nablízko, na blízko
→ nablízku I, na blízku I
→ zblízka, z blízka
→ nablízku II, na blízku II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bliːsko]
(2. st. blíž, blíže)
příslovce
v malé (nebo do malé) místní, časové ap. vzdálenosti, nedaleko op. daleko I/1:
Do školy to má blízko.
Jaro už je blízko.
Města jsou u sebe blízko.
Tygřice přistoupila nebezpečně blízko ke krotiteli.
Přistupte blíž.
Teploty se propadly blíže k bodu mrazu.
Brankář stál blíž u levé tyče.
Tamten dům je nejblíž
Zaparkoval co nejblíže od svého domu.
◊ mít blízko k něčemu / někomu
1. mít k něčemu, někomu kladný vztah, zajímat se o něco, někoho:
Má blízko k hudbě.
V mládí měla blízko ke sportu, hrála házenou.
Ty dvě měly k sobě velmi blízko a dobře si rozuměly.
2. mít s někým, něčím shodné nebo podobné vlastnosti, schopnosti ap.:
Romská muzika má blízko k jazzu.
V určitých ohledech má šimpanz blíž k člověku než ke gorile.
→ nablízko, na blízko
→ nablízku I, na blízku I
→ zblízka, z blízka
→ nablízku II, na blízku II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)