blábolivý
[blaːbolɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
expresivní
1.
mající nedostatečný věcný obsah, zmatený, nesrozumitelný:
blábolivá řeč
blábolivé rozhovory s popovými hvězdami
používat blábolivé pseudoargumenty
2.
který bezobsažně, nejasně, příliš mnoho mluví:
blábolivý politik
dezinformace blábolivých novinářů
plky blábolivého opilce
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[blaːbolɪviː]
(2. st. -vější)
přídavné jméno
expresivní
1.
mající nedostatečný věcný obsah, zmatený, nesrozumitelný:
blábolivá řeč
blábolivé rozhovory s popovými hvězdami
používat blábolivé pseudoargumenty
2.
který bezobsažně, nejasně, příliš mnoho mluví:
blábolivý politik
dezinformace blábolivých novinářů
plky blábolivého opilce
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)