bitevník
[bɪtevňiːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
ozbrojené vojenské letadlo určené zprav. k útoku na pozemní cíle, bitevní vrtulník:
podzvukový / nadzvukový bitevník
dvoumístný lehký bitevník z Aera Vodochody
Na letecké show nebudou chybět vojenské bitevníky.
2.
velká vojenská loď určená k vedení námořních bitev, bitevní loď:
flotila bitevníků s maskovanými děly
V přístavu kotví rezavějící námořní bitevník.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪtevňiːk]
(2. j. -íku, 6. j. -íku, 6. mn. -ících)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
1.
ozbrojené vojenské letadlo určené zprav. k útoku na pozemní cíle, bitevní vrtulník:
podzvukový / nadzvukový bitevník
dvoumístný lehký bitevník z Aera Vodochody
Na letecké show nebudou chybět vojenské bitevníky.
2.
velká vojenská loď určená k vedení námořních bitev, bitevní loď:
flotila bitevníků s maskovanými děly
V přístavu kotví rezavějící námořní bitevník.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)