bitka
[bɪtka]
(2. j. bitky, 2. mn. bitek)
podstatné jméno rodu ženského
(s kým; mezi kým; o co, o koho)
násilný střet dvou a více osob syn. rvačka:
pouliční / hospodská bitka
krvavá bitka
bitka mezi anarchisty a skinheady
vyprovokovat / vyvolat bitku
V baru se strhla bitka.
Fotbalové utkání skončilo hromadnou bitkou fanoušků.
S partou kamarádů sváděl klukovské bitky s přespolními.
přen. slovní bitka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪtka]
(2. j. bitky, 2. mn. bitek)
podstatné jméno rodu ženského
(s kým; mezi kým; o co, o koho)
násilný střet dvou a více osob syn. rvačka:
pouliční / hospodská bitka
krvavá bitka
bitka mezi anarchisty a skinheady
vyprovokovat / vyvolat bitku
V baru se strhla bitka.
Fotbalové utkání skončilo hromadnou bitkou fanoušků.
S partou kamarádů sváděl klukovské bitky s přespolními.
přen. slovní bitka
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)