Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

bít
[biːt]
(1. j. biji, biju, 3. j. bije, 3. mn. bijí, bijou, rozk. bij, čin. bil, trp. bit, podst. jm. bití)
sloveso nedokonavé
1. (kdo bije koho4; koho4 {čím; kam; z něj. příčiny})
údery zasahovat a způsobovat tak fyzickou bolest • takto trestat syn. tlouct:

bít někoho do obličeje / přes zadek / po hlavě
Útočníci ho surově bili pěstmi do břicha.
Na rozdíl od jiných zaměstnanců zvířata nikdy nebil.
Otec ho za špatné známky bil páskem.
Modřiny na těle oběti ukazují, že byla bita.
S bráškou se máme rádi a moc se nebijeme.
jeden druhého
podst. jm. Navzdory výslechům a bití falešné doznání nepodepsal.

2. (kdo bije do čeho; na co; čím {do čeho; o co}) (co bije do čeho; o co)
prudce zasahovat nárazy nebo údery, tlouct:

bít pěstí do stolu
bít do bubnu / na buben
bít čelem o zem

Déšť bije do oken.
Vlny bijí o bok člunu.

V
raník odfrkává a bije kopyty o zem.

3. (co bije komu; komu {jak; z něj. příčiny})
(o srdci)
pravidelně se stahovat a roztahovat syn. tlouct, bušit 3:

Srdce jí rychle bilo.
Srdíčko mu přestalo bít.
Srdce mi bije strachem.

4. (co bije ~; co)
vydávat hluboké zvuky při úderech nebo nárazech:

Každou hodinu bijí zvony na věži.
H
odiny bily dvě. odbíjely
Nad vesnicí bily hromy a vítr vyvracel stromy.


bít do očí zřídka bít do uší
být velmi nápadný, patrný, nepřehlédnutelný, budit pozornost (příliš) velkým rozdílem:

Rozdíl v cenách bil do očí.
Je to nespravedlnost, která bije do očí.
Mezi starobylým nábytkem bije do očí nový televizor.
Hvězdy zpívají každá po svém a jejich odlišné techniky bijí do uší.

bít na poplach
důrazně a naléhavě upozorňovat na nebezpečí, varovat před ním a podněcovat ostatní k aktivitě:

Ekologové bijí na poplach kvůli množství plastů v oceánech.
Konzumace soli se natolik zvýšila, že lékaři začali bít na poplach.

bít někoho hlava nehlava
intenzivně, bezohledně, surově někoho bít:

Útočníci své oběti bili hlava nehlava baseballovými pálkami.
Podle svědků byli biti hlava nehlava i náhodní kolemjdoucí.

bít někoho jak(o) žito
bít někoho hodně, silně, nelítostně • potrestat někoho velkým výpraskem:

Bili ho jak žito a nutili ho, aby se přiznal.
Za školní prohřešky byla bita jako žito.

bít se do hlavy
velmi si něco vyčítat, velmi něčeho litovat:

Nejdřív byli rádi, že se jim podařilo práci získat, ale dnes se bijí do hlavy, že si takovou zkušenost mohli ušetřit.
Můžeme se bít do hlavy, že jsme nezvládli zápas.

bít se v prsa bít se do prsou
1. zapřísahat se, snažit se někoho přesvědčit o pravdivosti výroku nebo skutku:

Populisté se bijí do prsou, jak budou bojovat za obyčejné lidi.
O
fsajd to nebyl, bijí se v prsa fanoušci.

2. chlubit se vykonaným skutkem, úspěchem:

Vláda se hrdě bije do prsou, jak situaci zvládla.
Bijeme se v prsa, jaký jsme kulturní národ.

být (na něčem) bit
být něčím zprav. nezaslouženě, nespravedlivě poškozen, postižen:

Když v nemocnici překročíme finanční limit na léky, budeme na tom biti v příštím roce.
Lidé nemohou být na svých právech biti.
Některé kluby jsou bity, protože zisky nejsou rovnocenně rozdělovány.

kdo chce psa bít, hůl si (vždycky / vždy) najde
(přísloví) kdo chce někoho právem nebo neprávem potrestat, kritizovat, poškodit ap., ten si důvod, záminku vždy najde

něčí srdce bije pro někoho / něco
někdo má někoho nebo něco velmi a hluboce rád, velmi mu na něčem nebo na někom záleží:

Její srdce bije pro jiného muže.
J
eho srdce bije pro kopanou.

nevědět, která bije
být neinformovaný, zmatený, nechápat něco, neorientovat se v problematice něčeho:

Na hodinách fyziky nevím, která bije.
Když se jich zeptáme například na praktické věci, vůbec nevědí, která bije.

srdce někomu bije jak(o) zvon
1. někdo je velmi rozrušený, napjatý, má velký strach:

Tvářím se klidně, ale srdce mi bije jako zvon.
2. někdo má zdravé srdce, tluče mu silně a pravidelně:

Vaše srdce bije jako zvon a plíce jsou schopny i velké zátěže.
dokonavé k 1 zbít


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)