biochemický
[bɪjoxemɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k biochemii 1 (vědnímu oboru), k biochemikům:
biochemická laboratoř, biochemické vyšetření, biochemická analýza
stanovit obsah živin biochemickými metodami
Pracoval jako biochemický laborant.
2.
vztahující se k chemickým vlastnostem a procesům týkajícím se živých organismů a jejich částí:
biochemické reakce / pochody
biochemické vlastnosti rostlin
výzkum biochemických příčin diabetu
Teplo vzniká v tukové tkáni biochemickou cestou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪjoxemɪckiː]
přídavné jméno
1.
vztahující se k biochemii 1 (vědnímu oboru), k biochemikům:
biochemická laboratoř, biochemické vyšetření, biochemická analýza
stanovit obsah živin biochemickými metodami
Pracoval jako biochemický laborant.
2.
vztahující se k chemickým vlastnostem a procesům týkajícím se živých organismů a jejich částí:
biochemické reakce / pochody
biochemické vlastnosti rostlin
výzkum biochemických příčin diabetu
Teplo vzniká v tukové tkáni biochemickou cestou.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)