biochemie
[bɪjoxemɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
vědní obor zabývající se chemickým složením živých organismů a chemickými ději probíhajícími v nich:
lékařská biochemie
rostlinná biochemie
laboratoř klinické biochemie
profesor biochemie
studium reakcí v biochemii
Pokroky biochemie vedly k objevu hormonů a jejich výrobě.
2.
chemické vlastnosti a procesy týkající se živých organismů a jejich částí:
biochemie člověka / rostlin
mozková biochemie, biochemie mozku
porucha v buněčné biochemii
med. profes. Biochemie je v mezích normy. výsledky biochemického vyšetření
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪjoxemɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
vědní obor zabývající se chemickým složením živých organismů a chemickými ději probíhajícími v nich:
lékařská biochemie
rostlinná biochemie
laboratoř klinické biochemie
profesor biochemie
studium reakcí v biochemii
Pokroky biochemie vedly k objevu hormonů a jejich výrobě.
2.
chemické vlastnosti a procesy týkající se živých organismů a jejich částí:
biochemie člověka / rostlin
mozková biochemie, biochemie mozku
porucha v buněčné biochemii
med. profes. Biochemie je v mezích normy. výsledky biochemického vyšetření
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)