biogenní
[bɪjoɡeňiː]
přídavné jméno
⟨řec.⟩
odborné
1.
vztahující se k živým organismům • podílející se na složení živých organismů • tvořený živými organismy, jejich částmi syn. organogenní:
biogenní prostředí
biogenní látky, látky biogenního původu
metabolismus biogenních aminů
dřevitý biogenní odpad
biogenní paliva na bázi rostlinných olejů
□ biogenní prvky chemie, biologie
chemické prvky podílející se na složení živých organismů a nezbytné pro život (např. uhlík, kyslík, dusík, draslík, železo)
2.
způsobený, vzniklý činností živých organismů:
biogenní koroze
biogenní promíšení sedimentů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪjoɡeňiː]
přídavné jméno
⟨řec.⟩
odborné
1.
vztahující se k živým organismům • podílející se na složení živých organismů • tvořený živými organismy, jejich částmi syn. organogenní:
biogenní prostředí
biogenní látky, látky biogenního původu
metabolismus biogenních aminů
dřevitý biogenní odpad
biogenní paliva na bázi rostlinných olejů
□ biogenní prvky chemie, biologie
chemické prvky podílející se na složení živých organismů a nezbytné pro život (např. uhlík, kyslík, dusík, draslík, železo)
2.
způsobený, vzniklý činností živých organismů:
biogenní koroze
biogenní promíšení sedimentů
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)