bicí I
[bɪciː]
přídavné jméno
1.
vydávající zvuk údery:
bicí hodiny
Věž byla osazena hodinami s bicím mechanismem.
2.
vztahující se k bicím hudebním nástrojům • určený pro bicí hudební nástroje:
bicí sekce orchestru
bicí part skladby
zahrát bicí sólo
□ bicí automat
elektronické hudební zařízení nebo počítačový program napodobující zvuky bicích hudebních nástrojů a sloužící k vytváření a přehrávání rytmických sekvencí
syn. automatický bubeník
→ doklady v korpusu
□ bicí (hudební) nástroje
hudební nástroje, na které se hraje údery rukou nebo paliček
syn. perkuse
□ bicí souprava
sestava bicích hudebních nástrojů, bubnů a činelů
syn. bicí II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪciː]
přídavné jméno
1.
vydávající zvuk údery:
bicí hodiny
Věž byla osazena hodinami s bicím mechanismem.
2.
vztahující se k bicím hudebním nástrojům • určený pro bicí hudební nástroje:
bicí sekce orchestru
bicí part skladby
zahrát bicí sólo
□ bicí automat
elektronické hudební zařízení nebo počítačový program napodobující zvuky bicích hudebních nástrojů a sloužící k vytváření a přehrávání rytmických sekvencí
syn. automatický bubeník
→ doklady v korpusu
□ bicí (hudební) nástroje
hudební nástroje, na které se hraje údery rukou nebo paliček
syn. perkuse
□ bicí souprava
sestava bicích hudebních nástrojů, bubnů a činelů
syn. bicí II
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)