bíbr
[biːbr]
(2. j. -ru, -ra, 4. j. -r, živ. -ra, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
kolokviální vyšší
vousy kolem úst, popř. i na tvářích, bradka, plnovous:
brada zarostlá bíbrem
muž s bíbrem
nosit bíbr / bíbra
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[biːbr]
(2. j. -ru, -ra, 4. j. -r, živ. -ra, 6. j. -ru)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
⟨něm.⟩
kolokviální vyšší
?kolokviální vyšší
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
Jako kolokviální vyšší označujeme kolokviální slova a významy, které se poměrně často užívají i v komunikačních situacích, v nichž se přednostně užívá spisovná čeština. V těchto situacích působí jako méně formální, stylově nižší.
kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
vousy kolem úst, popř. i na tvářích, bradka, plnovous:
brada zarostlá bíbrem
muž s bíbrem
nosit bíbr / bíbra
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)