bibliografie
[bɪblɪjografɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
soupis knižně, časopisecky nebo jinak publikovaných prací, zpracovaný podle určitých zásad a hledisek:
autorova bibliografie
bibliografie díla Jakuba Demla
Sborník je doplněn bibliografií regionální literatury.
Knihu uzavírá výběrová bibliografie rozčleněná podle témat.
Její překladatelská bibliografie obsahuje šedesát knižních titulů.
2.
obor zabývající se způsoby a metodami vytváření soupisů knižně, časopisecky nebo jinak publikovaných prací:
oddělení bibliografie a dokumentace
Úsek bibliografie zpracovává českou lingvistickou a zahraniční bohemistickou produkci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪblɪjografɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
soupis knižně, časopisecky nebo jinak publikovaných prací, zpracovaný podle určitých zásad a hledisek:
autorova bibliografie
bibliografie díla Jakuba Demla
Sborník je doplněn bibliografií regionální literatury.
Knihu uzavírá výběrová bibliografie rozčleněná podle témat.
Její překladatelská bibliografie obsahuje šedesát knižních titulů.
2.
obor zabývající se způsoby a metodami vytváření soupisů knižně, časopisecky nebo jinak publikovaných prací:
oddělení bibliografie a dokumentace
Úsek bibliografie zpracovává českou lingvistickou a zahraniční bohemistickou produkci.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)