bibliofilie
[bɪblɪjofiːlɪje], [bɪblɪjofɪlɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
kniha vyznačující se kvalitou výtvarného, typografického a knihvazačského zpracování, vydávaná zprav. v malém nákladu pro užší okruh zájemců:
vzácné bibliofilie
vydávat biblilofilie
věnovat se tvorbě bibliofilií
Bibliofilii zdobí litografie Jiřího Slívy.
2.
tvorba bibliofilií 1:
skvosty české bibliofilie
3.
obdiv, láska ke knihám, zejména k výtvarně, typograficky a knihvazačsky kvalitně zpracovaným, často spojená se sběratelstvím takových knih syn. bibliofilství:
Jeho koníčkem je bibliofilie.
Police plné knih mohou svědčit o bibliofilii majitele bytu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[bɪblɪjofiːlɪje], [bɪblɪjofɪlɪje]
(2. j. -ie)
podstatné jméno rodu ženského
⟨řec.⟩
1.
kniha vyznačující se kvalitou výtvarného, typografického a knihvazačského zpracování, vydávaná zprav. v malém nákladu pro užší okruh zájemců:
vzácné bibliofilie
vydávat biblilofilie
věnovat se tvorbě bibliofilií
Bibliofilii zdobí litografie Jiřího Slívy.
2.
tvorba bibliofilií 1:
skvosty české bibliofilie
3.
obdiv, láska ke knihám, zejména k výtvarně, typograficky a knihvazačsky kvalitně zpracovaným, často spojená se sběratelstvím takových knih syn. bibliofilství:
Jeho koníčkem je bibliofilie.
Police plné knih mohou svědčit o bibliofilii majitele bytu.
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)